Areopág

kresťansko
katolícke
fórum

Všetkým návštevníkom nášho portálu požehnanie a radosť v Duchu Svätom od nášho Pána. Nech On sám je vaším svetlom a Jeho kríž i zmŕtvychvstanie svedectvom Božej moci vo vašich životoch.
Obsah fóra » Viera a život


 [ Príspevkov: 448 ]  Choď na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 30  Ďalší
Autor Správa
Poslať 28.05.2012 14:36:00   SOBOTA, ŠABAT ČI NEDEĽA ?
 

od 09.10.2003 16:17:16
napísal 453 príspevkov
SOBOTA, ŠABAT ČI NEDEĽA ?

Toto by mohla byť určite zaujímavá téma.
Sme si istí, že poznáme všetko potrebné, aby sme mohli porozumieť tejto téme?
Hore
 Profil  
 
Poslať 28.05.2012 14:41:13   
 

od 09.10.2003 16:17:16
napísal 453 príspevkov
Didymos píše:
napr. v článku, kde tvrdí, že aj teraz treba zachovávať židovskú sobotu (zrejme inšpirovaný sektou adventistov siedmeho dňa), píše zmienený Dušan Seberíni v závere toto:

Dušan Seberíni píše:
Obrázok
mimochodom, nerozumiem 3. riadku, že "odpočatie JeHoVaHovo", to podľa vás sa "JeHoVaH" najprv "počal", keďže sa následne "odpočal"?

Hore
 Profil  
 
Poslať 28.05.2012 14:43:59   
 

od 09.10.2003 16:17:16
napísal 453 príspevkov
Didymos píše:
napr. v článku, kde tvrdí, že aj teraz treba zachovávať židovskú sobotu ...


Nespomínam si, že by v Biblii bolo slovné spojenie "židovská sobota".
Hore
 Profil  
 
Poslať 28.05.2012 15:08:49   
 

od 16.11.2006 13:42:16
napísal 18160 príspevkov
http://www.bibliaaty.sk/forum-Sobota-verzus-nedela.html
:)
_________________
"Pre teba som ateista, pre boha som lojálna opozícia." (Woody Allen)
Hore
 Profil  
 
Poslať 28.05.2012 18:47:45   
 
Obrázok užívateľa

od 07.08.2006 23:41:06
napísal 11018 príspevkov
Dušan Seberíni píše:
Didymos píše:
napr. v článku, kde tvrdí, že aj teraz treba zachovávať židovskú sobotu ...
Nespomínam si, že by v Biblii bolo slovné spojenie "židovská sobota".
pojem "židovská sobota" sa bežne používa (viď. napr. nižšie český preklad Magnesijským 9) a prirodzene taký pojem znamená "to, čo židia nazývajú sobota (šabat)".
    Kol 2:
    14 Zotrel dlžobný úpis, ktorý bol svojimi nariadeniami proti nám a prekážal nám, a odstránil ho tým, že ho pribil na kríž.
    15 Odzbrojil kniežatstvá a mocnosti, verejne ich predviedol a v ňom triumfoval nad nimi.
    16 Nech vás teda nik nesúdi pre pokrm ani pre nápoj ani pre sviatok, novmesiac alebo šabbaty,
    17 lebo ony sú len tieňom budúcich vecí, no skutočnosť je Kristus.

    --- http://interlinearbible.org/colossians/2.htm
Kresťania namiesto soboty (t.j. 7. deň židovského kalendára) odnepamäti slávia nedeľu (t.j. 1. resp. "8." deň židovského kalendára), keďže vtedy Kristus vstal zmŕtvych (je nazývaný "Kyriaké hémera" / "Pánov deň"). Tak o tom máme viaceré svedectvá už 1. a 2. storočia. A tak sa to zachováva dodnes. Už v Biblii vidíme určité náznaky toho:

Sk 20,7: "Keď sme sa v prvý deň týždňa zišli na lámanie chleba..."
1Kor 16,2: "Nech si každý z vás v prvý deň týždňa u seba odloží, čo môže, aby sa nerobili zbierky keď prídem."

a pripomeňme znova predošlý citát Kol 2,16: "Nech vás teda nik nesúdi pre ... soboty"

Záznam historika Pilínia o kresťanoch:

rímsky historik Pilínius Mladší (c.61-c.112) v Epist. X, 96 píše cisárovi Trajánovi o výpovediach kresťanov pri mučení:
    "(Kresťania) sa priznali, že sa schádzali vždy v určený deň pred východom slnka, kde zaspievali pieseň ku Kristovi ako Bohu a slávnostnou prísahou sa zaviazali nie k zločinu, ale k tomu, že sa nedopustia krádeže, lúpeže, smilstva, neporušia dané slovo a nespreneveria im zverený majetok. Potom sa rozišli a znovu sa zišli, aby spolu zjedli celkom obyčajné a nevinné jedlo."
    --- slovensky: Judák. Učebné texty z Cirkevných dejín, s. 15
    --- latinsky: http://www.thelatinlibrary.com/pliny.ep10.html
(pozn. z porovnania s inými spismi vieme, že ten "určený deň" bola nedeľa, viď. apoštolskí otcovia)

Apoštolskí otcovia (t.j. žiaci apoštolov):

List Barnabášov 15,8-9 z prelomu 1. a 2. storočia hovorí:
    Nakonec jim praví: "Vaše novolůní a sabbaty nesnáším" (cf. Iz 1:14). Podívejte se, jak to říká: Nejsou mi milé ty nynější sabbaty, nýbrž sabbat, jejž jsem ustanovil, v němž jsem odpočinul a jímž učiním počátek osmého dne, to jest, počátek jiného světa. 9. Proto slavme radostně ten osmý den. V něm Ježíš vstal z mrtvých, pak se zjevil a vystoupil na nebesa.
    --- česky: http://www.fatym.com/taf/knihy/p_barnab.htm
    --- grécky: http://www.ccel.org/ccel/lake/fathers2.vi.html
sv. Ignác Antiochijský (ca.40-c.110), v liste Magnesijským 8-9:
    VIII. 1. Nedejte se zmást cizími naukami ani starými neužitečnými mýty. Jestliže žijeme dosuď podle židovského zákona, přiznáváme, že jsme nedostali milost3. 2. Boží proroci totiž žili podle Ježíše Krista. Proto byli také pronásledováni. Avšak zapáleni jeho láskou přesvědčili nevěřící, že je jeden Bůh, který se zjevil skrze Ježíš Krista. Ježíš Kristus je jeho Slovo, přišel v tichosti a ve všem se zalíbil tomu, kdo jej poslal.
    IX. 1. I když setrvávali při starém řádu, nová byla jejich naděje. Neslavili již židovskou sobotu, nýbrž den Páně. v němž skrze něho a jeho smrt se zrodil i náš život. Někteří to popírají. My jsme prostřednictvím tohoto mysteria uvěřili a pro toto tajemství zůstáváme učedníky jediného našeho učitele, Ježíše Krista. 2. Jak budeme moci bez něho žít? Jeho duchovními žáky byli i proroci. Očekávali jej jako svého učitele. A proto že ho očekávali, vzkřísil je z mrtvých, když přišel.
    --- česky: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_igmagn.htm
    --- grécky: http://www.ccel.org/ccel/lake/fathers2.iii.ii.html

Didaché, XIV (tiež na prelome 1. a 2. storočia)porov. "V Pánov deň som bol vo vytržení a počul som za sebou hlas mohutný ako zvuk poľnice" (Biblia, NZ: Zjv 1,10).



sv. Justín Martýr (c.100–c.165)
    PRVÁ APOLÓGIA, 66-67:
    66. Pokrm ten u nás nazývá se eucharistia, jehož nikomu jinému se nedopouštíme přiúčastniti, jediné tomu, jenž věří všecko pravdou býti, co se u nás učí, a jenž obmytím na odpuštění hříchů a na obrození obmyt jest a takto žije, jak Kristus přikázal. Nebo nepřijímáme pokrmu toho, ani nápoje toho jako obecného; nýbrž jako skrze slovo Boží Ježíš Kristus spasitel náš se vtělil a tělo a krev pro spasení naše měl: takto i vyučeni jsme, že pokrm onen, skrze modlitbu slova od něho pocházejícího posvěcený, jímž krev a tělo naše skrze proměnu živí se, že, dím, jest tělem a krví vtěleného onoho Ježíše.
    Apoštolé zajisté v pamětech svojich, evangelia řečených, takto od Krista sobě poručeno míti vypravují; že totiž vzav chléb a díky učiniv, pravil: “To čiňte na mou památku, to jest tělo mé;" a vzav podobně kalich a díky učiniv pravil: “Toto jest krev má," a že jim samým toliko dal. ...
    67. My od té doby napořád si to připomínáme, a kdo zámožní jsme, nuzným všem přispíváme, a vždy pospolu býváme. Ve všem, co obětujeme, chválíme Tvůrce všehomíra skrze Syna jeho Jesu Krista a skrze Ducha svatého. A v deň nazývaný slunečný se stává schůzka lidí všech buď města buď vesnice obývajících na jedno místo, a paměti apoštolův nebo písma prorocká se čtou, dokavade lze jest. Pak když čtoucí byl přestal, tu přednosta k následování věcí těch dobrých napomenutí a vzbuzení činí. Potom všickni společně vstáváme a modlitby konáme; a jak jsme nadpověděli, po modlitbě námi vykonané chléb, víno a voda se donáší, a přednosta prosby spolu a děkování se vší snažností činí, a lid provolává říkaje amen; a tu děje se věcí těch posvěcených všem podělování a přijímání a nepřítomným se skrze jáhny posýlá. Kdo zámožní jsou a volni, kolik kdo chce, podle vůle uštědřují; a co takto sebráno bývá, u přednosty se ukládá, který přispívá sirotkům a vdovám a těm, jenž pro nemoc anebo pro jinou příčinu nuzni, neb v okovech jsou, příchozím také, slovem, on opatrovníkem jest všech v potřebě postavených. V den slunečný všickni společně scházíme se, poněvadž první den jest, v nějž Bůh tmu a hmotu proměniv, svět stvořil, a poněvadž Ježíš Kristus spasitel náš v týž den z mrtvých vstal. Nebo před sobotou ukřižovali jej, a po sobotě, jenž jest den slunečný, zjeviv se apoštolům svým a učeníkům, učil je věcem těm, jichž jsme vám ku považování podali.
    --- česky: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_just_1_apol.htm
    --- grécky: PG 6: 429
    __________________
    DIALÓG SO ŽIDOM TRYFÓNOM, 18-24:

    18. [Justín:] My bychom zajisté také tělesnou obřízku tu a soboty a svátky veškery naprosto zachovávali, kdybychom nevěděli, pro jakou příčinu vám to přikázáno, pro nepravosti totiž vaše a pro tvrdost srdce vašeho. Nebo ješto všecka příkoří od lidí a od démonů zlých nám stropená snášíme, tak že i v mukách nevyslovitelných, ve smrti a odpravách se o milosrdenství pro ty modlíme, jenž tak krutě s námi nakládají, v nejmenším pokuty jim neželajíce, jakož nový zákonodárce velel nám: kterak bychom věcí zhola bezeškodných, obřízky totiž tělesné a sobot a svátků, nezachovávali, Tryfone?

    19. [Tryfon:] "Proto my právě na rozpacích trváme, že vy taková příkoří snášejíce, věcí jiných, o nichžto nyní na sporu jsme, nezachováváte."

    [Justín:] Není obřízky té všem potřebí, než toliko vám, abyste, jak jsem pověděl, utrpěli to, co nyní za svou vinou trpíte. Aniž také oné koupele cisternové neužitečné přijímáme; nebo ničím ona proti křtu života není. Protož i volá Bůh, že jste Jej, “pramen živý, opustili a vykopali sobě cisterny děravé, jenž nemohou chovati vody." Vy obřezaní na těle potřebujete obřízky naší, my však majíce tuto, oné zhola nepotřebujeme. Nebo kdyby, jak se vám vidí, potřebná byla, nebyl by Bůh Adama stvořil neobřezána, aniž by byl pohlédl na dary Ábelovy, jenž v neobřízce těla oběti obětoval; aniž by sobě byl zalíbil v Enochovi neobřezaném, jenž nebyl nalezen, poněvadž ho přenesl Bůh. Loth neobřezaný ze Sodomy vysvobozen, ješto ho andělově onino a Hospodin provázeli. Noe, počátek pokolení nového, spolu se syny neobřezán do korábu vstoupil. Neobřezaným byl kněz Nejvyššího Melchisedek, jemuž i desátky dal Abraham první obřízku těla přijavší, i vzal od něho požehnání, o němž Bůh, že ho podle řádu věčného knězem ustanoví, skrze Davida oznámil. (Ps. 109, 4.) Vám jediným potřebná byla obřízka ta, aby již národ nebyl národem a lid nebyl lidem, jako i Ozeáš, jeden ze dvanácti proroků, praví. (1, 9.) Všickni zajisté dotčení spravedlivci, ač nesobotovavše, Bohu se líbili a po nich Abraham a potomkové jeho všickni až do Mojžíše, za něhožto nešlechetným a nevděčným k Bohu se prokázal lid váš na poušti, tele sobě uliv. Proto Balí schýliv se k lidu tomu, oběti jakoby jménu svému přinášeti také velel, abyste modlám se neklaněli čehož ale jste nezachovali, nýbrž i děti své démonům 7) jste obětovali. I sobotovati kázal vám, abyste pamatovali na Boha, což i výrok ten jeho ohlašuje, řka (Ez. 20, 12.): “Abyste poznali mne býti Bohem, jenž jsem vás vykoupil."

    20. Ale i od některých pokrmů zdržovati se přikázal vám, abyste i v jídle i v pití Boha před očima měli, 1) jsouce přenáchylni a přesnadni ku povrhání poznáním jeho, jakož clí i Mojžíš (Ex. 32, 6.): “Jedl lid a pil a vstal, aby hrál." A opět (Deut. 32, 15.): “Jedl Jakob a nasycen jest a ztučněl a zpíčil se milý; ztučněl, ztlustnul, rozšířil se a opustil Boha, stvořitele svého." Že zajisté Noemovi, člověku spravedlivému, od Boha dovoleno bylo živočich všeliký mimo masa v krvi, t. j. mimo udáveniny jísti, vyloženo vám Mojžíšem v knize první (9, 4.). Když pak on chtěl namítati slova (Gen. 9, 3.): jako “zeliny travní," předešel jsem ho, řka: Proč slova ta: jak “zeliny travní" neslyšíte tak, jak od Boha pověděna byla, že totiž, jak Bůh zeliny ustrojil ku potravě člověku, tak též jemu zvířata dal, aby maso jedl? Ale poněvadž některých zelin nejíme, proto pravíte, že již tenkrát Noemovi rozdíl byl ustanoven. Nemá se ale tomu tak věřiti, jak vy vykládáte. Nejprve říci a dovoditi moha, že veškera zelina bylinou jest a že jí ovšem požívati se může, nebudu se tím dále zaměstnávati. Avšak ačkoli zeliny travní rozeznáváme, všechněch nejedice: přece jich nejíme nikoli proto, že by nečiry a nečisty byly, nýbrž poněvadž buď hořký, bud! jedovatý anebo trnovity jsou; sladkých však, živných a dobrých všechněch, buďte již mořské nebo zemské, žádáme i požíváme. Takto též 4) přikázal vám Bůh skrze Mojžíše, abyste se od nečistých, křivdivých a dravých zdržovali, poněvadž tehda, ač manu na poušti jedice a zázraky všecky vám od Boha činěné vidouce, tele zlaté slili jste a jemu se klaněli. Proto právě ustavičně volá (Deut. 32, 6. 20.): “Synové nemoudří, není v nich víry."

    21. Že ale Bůh pro vaše a otců vašich zbrodně na znamení, jak jsem pravil, také sobotu vám zachovávati velel, a jiné též příkazy přičinil, a že naznačuje, kterak jenom pro národy, aby jimi urouháno nebylo jménu jeho, některé z vás ovšem na živě nechal: o tom sama slova jeho dokazovati vám mohou. Takto je pak Ezechiel pronesl (20, 19.):
      “Já jsem Hospodin Bůh váš; v přikázáních mojich choďte a soudů mojich ostříhejte a k nálezům egyptským se nepřiměšujte a soboty mé svěťte. A bude to znamením mezi mnou a vámi, aby poznali, že jsem Hospodin Bůh váš. Ale popouzeli jste mne a synové vaši ve přikázáních mojich nechodili a soudů mojich neostříhali činíce je, kteréž když činiti bude člověk, živ bude v nich, nýbrž soboty moje poskvrnili. I pravil jsem, že vyliji na ně prchlivost svou na poušti a hněv svůj na nich vyplním. A neučinil jsem toho, aby nebylo jméno moje zlehčeno před národy. Vyvedl jsem je před očima jejich a pozdvihl jsem ruku svou proti nim na poušti, abych je rozptýlil mezi národy a rozsel je po krajinách, protože soudů mých nečinili a přikázaní má zavrhli a soboty moje poskvrnili a že oči jejich byly po žádostech otců jejich obráceny. A dal jsem jim přikázaní nedobrá a soudy, v nichžto živi nebudou. A poskvrním jich v obětech jejich, když projdu, abych vše, co život otvírá, zahubil."
    22. Abyste však poznali, že pro hříchy lidu vašeho a pro modlářství podobně přikázal, aby se mu oběti přinášely a nikoli proto, že by jich potřebí měl, slyšte, co o tom praví skrze Amosa, jednoho ze dvanáctera, volaje:
      “Běda těm, kdo žádají dne Hospodinova. K čemu jest vám den ten Hospodinův? On tma jest a ne světlo. Jako když člověk utíká přede lvem a napadá ho medvěd; uteče domů a spolehne rukama na stěnu a uštkne ho zmije. Není-li den Hospodinův tmou a nikoli světlem, a mrákotou bezleskou? Nenávidím a zavrhuji svátky vaše a nebudu voněti ve shromážděních vašich. Proto když mne přinesete zápaly a oběti, nepřijmu jich a ku spasení přítomnosti vaší neprohlédnu. Odejmi ode mne množství písní a žalmů svých, varhan tvých nebudu poslouchati. A povalí se jako voda soud a spravedlnost jako bystřina ne-přechodná. Zdali jste žertvy a oběti mně donášeli na poušti, dome Israelský? dí Hospodin. I vzali jste stánek Molochův a hvězdu boha svého Rafaná, obrazy, jež jste učinili sobě. I přestěhuji vás za Damašek, dí Hospodin, Bůh všemohutník jméno jeho." (5,18. nn.)
      “Běda těm, kdo v rozkoších si provodí na Sioně a doufají v horu Samařskou. Kteří slovutní jsou mezi vojvody, sebrali prvotiny národů; vešli k sobě dům Israelský. Přejděte všickni do Halany a vizte a odtud jděte do Emathy veliké a sstupte odtud do Gethy Filistýnské, nejlepších to ze všech království těchto, prostrannější-li jsou meze jejich nad meze vaše? Kteřížto přicházejí ke dni zlému, a blíží a dotýkají se sobot lživých, kteří spávají na ložcích slonových a rozkošně si vedou na postelích svojich, kteří jedí berany ze stádcí a telata durmavá z prostřed skotův; kteří potleskují k hlasu píšťal, domníce se věci ty stálými býti a nepomíjelivými; kteří pijí víno číšemi a mastmi prvními se maží a nepostrádali ničeho nad potřením Josefovým. Proto nyní v zajetí půjdou v čele velmožů stěhujících se, a přeneseno bude obydlí zlosynů a odňat bude řehot koní Efraimských." (6, 1.)
    A opět skrze Jeremiáše (7, 21.):
      “Seberte masa a oběti svoje a jezte; nebo jsem nepřikázal o žertvách a obětích otcům vašim v den, ve který jsem je ujal za ruku, abych je vyvedl ze země Egyptské."
    A v Žalmu čtyrydcátém devátém skrze Davida takto dí:
      “Bůh Bohův Hospodin mluvil jest a přivolal zemi od východu slunce až k západu. Ze Siónu bleskotá záře krásoty jeho. Bůh zjevně přijde, Bůh náš a neodmlčí se. Oheň před obličejem jeho vznítí se a vůkol něho bouře silná. Povolá nebesa a zemi vzhůru, aby soudil lid svůj. Shromáždíte jemu svaté jeho, jenžto řídí smlouvu jeho o obětích. A budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho, že Bůh soudce jest. Poslyš, lide můj, a budu mluviti tobě, Israeli, a budu osvědčovati tobě. Bůh, Bůh tvůj jsem já. Ne z obětí tvých obviňovati tě budu; zápaly tvé jsou zajisté před tváří mou vždycky. Nepřijmu z domu tvého telat ani ze stád tvých kozlů. Nebo má jest všecka zvěř lesní, dobytek na horách i volové. Znám všecko ptactvo nebeské a sličnost pole mou jest. Zlačním-li, nepovím tobě; nebo můj jest okres země a plnost jeho. Zda jísti budu maso býků a krev kozlů píti budu? Obětuj Bohu oběť chvály a oddej (plň) Nejvyššímu sliby své. A vzývej mne v den soužení, vytrhnu tě a ty mne budeš slaviti. Hříšníku ale praví Bůh: Proč ty vypravuješ spravedlnosti mé, a bereš smlouvu mou v ústa svá? ač nenávidě kázně, a zavrhuje řeči mé za hřbet. Viděl-lis zloděje, běžel jsi s ním, a s cizoložníkem díl svůj kladl jsi. Ústa tvá oplývala zlostí, a jazyk tvůj skládal lsti. Usadiv se proti bratru svému mluvíval jsi, a proti synu matky své kladl jsi úraz. To jsi činil. A já mlčel jsem. Domníval jsi se, že v nešlechetnosti tobě podoben budu. Potrestám tě, a postavím proti tváři tvé hříchy tvoje. Srozumějte tomu, kteří se zapomínáte na Boha, aby někdy neuchvátil vás, a nebyl by, kdo by vysvobodil. Oběť chvály oslaví mne, a tam cesta, kterou ukáži jemu spásu svou."
    Již tedy obětí od vás nepřijímá, aniž je sobě na počátku činiti poručil, jako by jich potřebí měl, nýbrž pro hříchy vaše jich žádá. Nebo i chrám Jerusalémským zvaný domem svým aneb dvorem pojmenoval, ne jako by jeho potřeboval, ale abyste aspoň tam na něho pozorujíce, nesloužili modlám. A že tomu tak jest, Isaiáš navrhuje (66, 1.):
      “Jaký dům vystavěli jste mně? dí Hospodin. Nebe jest mně trůnem, a země podnožím nohou mých."
    23. Nevyznáme-li že tomu tak jest, zabředneme do nemístných myšlének, jako by nebylo stávalo téhož Boha za Enocha a za všech jiných, kteří ani obřízky tělesné neměli, ani soboty a věcí podobných nezachovávali, až Mojžíš to byl ustanovil; anebo jako by nebyl chtěl, aby tatáž spravedlnost ode všeho napořád pokolení lidského se zachovávala, což tvrditi směšno a nemoudro býti se shledává. Že ale za příčinou lidí hříšníkův ty a podobné věci přikázal, sám tentýž veždy jsa, to vyznávati jest projevovati o něm, že jest vlídným a předvědným a nepotřebujícím a spravedlivým a dobrým. Pakli tomu tak není, odpovězte mně, mužové, co o věcech těch, o nichž rokujeme, smýšlíte? An žádný neodpověděl: Tedy tobě, Tryfone, a těm, jenž chtěji býti proselyty, kázati budu nauku božskou, kterou jsem od onoho muže slyšel. Vidíte, že živlové ani nezahálejí ani nesobotují. Ostaňte, jakými jste se zrodili. Nebo nebylo-li před Abrahamem obřízky potřebí, ani před Mojžíšem soboty, svátků a obětí, ani teď, an dle vůle Boží beze hříchu z panny pokolení Abrahamova byl se narodil Syn Boží Ježíš Kristus, toho nápodobně potřeba není. Abraham zajisté v neobřízce jsa, pro víru, kterou uvěřil Bohu, ospravedlněn a požehnán jest, jak Písmo ukazuje (Gen. 15, 6.). Obřízku přijal na znamení, ne pak ku spravedlnosti, jakož nutí nás vyznati i Písmo i věc sama. Proto právem se praví o národu onom, že vyhubena bude duše ta z pokolení svého, která osmého dne obřezána nebude. Poněvadž zajisté pohlaví ženské nemůže obřízky tělesné přijíti, důkazem to jest, že obřízka sama na znamení dána, ne však za skutek spravedlnosti. Nebo i ženštiny Bůh stvořil tak, aby, co spravedlivého a cnostného jest, mohly všecko podobně zachovávati. A podobu těla jinou vidíme ovšem býti mužskému, jinou ženské přistvořenu, víme však, že proto žádný z obou není ani spravedlivým ani nespravedlivým, nýbrž toliko pro pobožnost a spravedlnost.
    24. A to jsem vám, mužové, dokázati mohl, dím, že den osmý spíše nežli sedmý choval tajemství jakési, jenž skrze věci ty od Boha ohlášeno bylo.
    --- česky: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p ... ial_tr.htm
    --- grécky: PG 6: 520nn


____________________________


Tertullián (c.160–c. 225):
    v roku 203.
      Nechejte toho, kdo tvrdí, že sobota má být stále zachovávána jako balzám spasení a obřízka osmý den ... učí nás, že když v minulých dobách lidé zachovávali sobotu či praktikovali obřízku, byli proto nazváni "přáteli Boha". Pokud však obřízka očišťuje člověka, když Bůh stvořil Adama neobřezaného, proč ho neobřezal poté, co zhřešil?... Proto, neboť Bůh stvořil Adama neobřezaného a nezachovávajícího sobotu, následně i jeho potomek, Abel, když mu nabídl oběti neobřezán a nezachovávajíce sobotu, byl Bohem pochválen (Gn 4,1-7; Žd 9,4).... Noe také neobřezán - ano a nezachovávajíce sobotu - byl Bohem zachráněn z potopy. A Enoch také, nejspravedlivější člověk, neobřezán a nezachovávajíce sobotu, přešel z tohoto světa aniž zakusil smrt, aby, jsouce kandidátem věčného života, ukázal nám, že my také, bez břemene Mojžíšova zákona, potěšujeme Boha
    --- (Odpověď Židům 2)
    ____________________________________
    a inde:
      Duch svätý vyčítal židom ich sviatky: "Šabbaty" - vraví - "vaše a novomesiace a ceremónie nenávidí duša moja" (Iz 1,14). Nám sú šabbaty cudzie.
      ---- De idololatria, 14 (PL 1,682 B).

(porov. Biblia Kol 2,16-17: "Nech vás teda nik nesúdi pre pokrm ani pre nápoj ani pre sviatok, novmesiac alebo šabbaty, lebo ony sú len tieňom budúcich vecí, no skutočnosť je Kristus.")


Didaskalia (225 n. l.), kap. 2
    Apoštolové dále zdůraznili: ať se první den týdne koná služba a čtení ze svatého Písma a obětování, protože první den týdne Pán vstal z hrobu a první den týdne vystoupil na svět a první den týdne vystoupil do nebes a první den týdne se nakonec zjeví s nebeskými anděly.


Eusebius z Cesareje (312 n. l.)
    Všem je známo, že hebrejský národ nebyl novým národem a pro své stáří byl u všech národů váženým lidem. Jeho dějiny a spisy vyprávějí o mužích dávné doby. Co do počtu bylo jich málo ale vyznačovali se Boží bázní, spravedlností a obzvláštními ctnostmi. Byli před potopou, jiní patřící mezi děti a potomky Noema zase po ní. I Abraham sem patří a Hebreové ho ctí jako svého zakladatele a praotce. Kdyby nyní všechny tyto znamenité muže - od Abrahama až k prvnímu člověku - pro jejich spravedlivé jednání, pravda, ne podle jména nazval křesťany, byl by blízko pravdy. Vždyť toto jméno chce zřejmě říci, že křesťané v důsledku poznání učení Kristova se mají vyznačovat moudrostí spravedlností, umírněností v životě, pevností, stejně jako vyznáním a úctou jediného nejvyššího Boha. V tomto všem byli neméně horlivými jako my. Nemyslili jako my na žádnou tělesnou obřízku, stejně tak ani na zachovávání sabatu. Rovněž nepovažovali za nutné vyvarovat se některých pokrmů či něčeho podobného, jak to jako předobraz zanechal svým potomkům Mojžíš. To všechno se nenajde ani u křesťanů.
    ---- Církevní historie 1,4.8
    ---- česky: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_cdej.htm#1-4


Laodicejský koncil v r. 363, kánon 29
    Nepřísluší, aby křesťané podle židovského způsobu světili sobotu, nýbrž aby pracovali toho dne. Světiti však jako křesťané mají hlavně den Páně
    --- http://patristica.net/laodicea

etc.

zaujímavá štúdia na túto tému je tu: https://sites.google.com/site/nejotazky ... ebo-nedele


___________________


P.S.: ešte bez záruky pripájam jednu plachtu v angličtine, ktorú som našiel na nete:
  • 90 AD. DIDACHE: "Christian Assembly on the Lord's Day: 1. But every Lord's day do ye gather yourselves together, and break bread, and give thanksgiving after having confessed your transgressions, that your sacrifice may be pure. 2. But let no one that is at variance with his fellow come together with you, until they be reconciled, that your sacrifice may not be profaned. 3. For this is that which was spoken by the Lord: In every place and time offer to me a pure sacrifice; for I am a great King, saith the Lord, and my name is wonderful among the nations." (Didache: The Teaching of the Twelve Apostles, Chapter XIV)
  • 100 AD. BARNABAS "We keep the eighth day (Sunday) with joyfulness, the day also on which Jesus rose again from the dead" (The Epistle of Barnabas, 100 AD. 15:6-8).
  • 100 AD. BARNABAS: Moreover God says to the Jews, 'Your new moons and Sabbaths 1 cannot endure.' You see how he says, 'The present Sabbaths are not acceptable to me, but the Sabbath which I have made in which, when I have rested (heaven: Heb 4) from all things, I will make the beginning of the eighth day which is the beginning of another world.' Wherefore we Christians keep the eighth day for joy, on which also Jesus arose from the dead and when he appeared ascended into heaven. (15:8f, The Epistle of Barnabas, 100 AD, Ante-Nicene Fathers , vol. 1, pg. 147)
  • 110 AD. Pliny: they were in the habit of meeting on a certain fixed day before it was light, when they sang in alternate verses a hymn to Christ, as to a god, and bound themselves by a solemn oath not to (do) any wicked deeds, never to commit any fraud, theft, or adultery, never to falsify their word, nor deny a trust when they should be called upon to deliver it up; after which it was their custom to separate, and then reassemble to partake of good food—but food of an ordinary and innocent kind.
  • 150 AD. EPISTLE OF THE APOSTLES.- I [Christ] have come into being on the eighth day which is the day of the Lord. (18)
  • 150 AD. JUSTIN: "He then speaks of those Gentiles, namely us, who in every place offer sacrifices to Him, i.e., the bread of the Eucharist, and also the cup of the Eucharist, affirming both that we glorify His name, and that you profane [it]. The command of circumcision, again, bidding [them] always circumcise the children on the eighth day, was a type of the true circumcision, by which we are circumcised from deceit and iniquity through Him who rose from the dead on the first day after the Sabbath, [namely through] our Lord Jesus Christ. For the first day after the Sabbath, remaining the first of all the days, is called, however, the eighth, according to the number of all the days of the cycle, and [yet] remains the first.". (Justin, Dialogue 41:4)
  • 150 AD. JUSTIN: ...those who have persecuted and do persecute Christ, if they do not repent, shall not inherit anything on the holy mountain. But the Gentiles, who have believed on Him, and have repented of the sins which they have committed, they shall receive the inheritance along with the patriarchs and the prophets, and the just men who are descended from Jacob, even although they neither keep the Sabbath, nor are circumcised, nor observe the feasts. Assuredly they shall receive the holy inheritance of God. (Dialogue With Trypho the Jew, 150-165 AD, Ante-Nicene Fathers , vol. 1, page 207)
  • 150 AD. JUSTIN: But if we do not admit this, we shall be liable to fall into foolish opinion, as if it were not the same God who existed in the times of Enoch and all the rest, who neither were circumcised after the flesh, nor observed Sabbaths, nor any other rites, seeing that Moses enjoined such observances ... For if there was no need of circumcision before Abraham, or of the observance of Sabbaths, of feasts and sacrifices, before Moses; no more need is there of them now, after that, according to the will of God, Jesus Christ the Son of God has been born without sin, of a virgin sprung from the stock of Abraham. (Dialogue With Trypho the Jew, 150-165 AD, Ante-Nicene Fathers , vol. 1, page 206)
  • 150 AD. JUSTIN: "And on the day called Sunday, all who live in cities or in the country gather together to one place, and the memoirs of the apostles or the writings of the prophets are read, as long as time permits; then, when the reader has ceased, the president verbally instructs, and exhorts to the imitation of these good things. Then we all rise together and pray, and, as we before said, when our prayer is ended, bread and wine and water are brought, and the president in like manner offers prayers and thanksgivings, according to his ability, and the people assent, saying Amen; and there is a distribution to each, and a participation of that over which thanks have been given, and to those who are absent a portion is sent by the deacons. And they who are well to do, and willing, give what each thinks fit; and what is collected is deposited with the president, who succours the orphans and widows and those who, through sickness or any other cause, are in want, and those who are in bonds and the strangers sojourning among us, and in a word takes care of all who are in need. But Sunday is the day on which we all hold our common assembly, because it is the first day on which God, having wrought a change in the darkness and matter, made the world; and Jesus Christ our Saviour on the same day rose from the dead. For He was crucified on the day before that of Saturn (Saturday); and on the day after that of Saturn, which is the day of the Sun, having appeared to His apostles and disciples, He taught them these things, which we have submitted to you also for your consideration." (First apology of Justin, Weekly Worship of the Christians, Ch 68)
  • 150 AD. JUSTIN: Moreover, all those righteous men already mentioned [after mentioning Adam. Abel, Enoch, Lot, Noah, Melchizedek, and Abraham], though they kept no Sabbaths, were pleasing to God; and after them Abraham with all his descendants until Moses... And you [fleshly Jews] were commanded to keep Sabbaths, that you might retain the memorial of God. For His word makes this announcement, saying, "That you may know that I am God who redeemed you." (Dialogue With Trypho the Jew, 150-165 AD, Ante-Nicene Fathers , vol. 1, page 204)
  • 150 AD. JUSTIN: There is no other thing for which you blame us, my friends, is there than this? That we do not live according to the Law, nor, are we circumcised in the flesh as your forefathers, nor do we observe the Sabbath as you do. (Dialogue with Trypho 10:1. In verse 3 the Jew Trypho acknowledges that Christians 'do not keep the Sabbath.')
  • 150 AD. JUSTIN: We are always together with one another. And for all the things with which we are supplied we bless the Maker of all through his Son Jesus Christ and through his Holy Spirit. And on the day called Sunday there is a gathering together in the same place of all who live in a city or a rural district. (There follows an account of a Christian worship service, which is quoted in VII.2.) We all make our assembly in common on the day of the Sun, since it is the first day, on which God changed the darkness and matter and made the world, and Jesus Christ our Savior arose from the dead on the same day. For they crucified him on the day before Saturn's day, and on the day after (which is the day of the Sun the appeared to his apostles and taught his disciples these things. (Apology, 1, 67:1-3, 7; First Apology, 145 AD, Ante-Nicene Fathers , Vol. 1, pg. 186)
  • 155 AD Justin Martyr "We too would observe the fleshly circumcision, and the Sabbaths, and in short all the feasts, if we did not know for what reason they were enjoined [on] you--namely, on account of your transgressions and the hardness of your heart. . . . [H]ow is it, Trypho, that we would not observe those rites which do not harm us--I speak of fleshly circumcision and Sabbaths and feasts? . . . God enjoined you [Jews] to keep the Sabbath, and impose on you other precepts for a sign, as I have already said, on account of your unrighteousness and that of your fathers" (Dialogue with Trypho the Jew 18, 21).
  • 170 A.D. Irenaeus says that “Abraham without circumcision and without observance of Sabbaths believed in God,” which proves “the symbolical and temporary character of those ordinances, and their inability to make perfect.” (Against Heresies IV:16)
  • 180 AD. ACTS OF PETER.- Paul had often contended with the Jewish teachers and had confuted them, saying 'it is Christ on whom your fathers laid hands. He abolished their Sabbath and fasts and festivals and circumcision.' (1: I)-2
  • 180 AD. GOSPEL OF PETER: Early in the morning when (he Sabbath dawned, a multitude from Jerusalem and the surrounding country came to see the scaled sepulchre. In the night in which the Lord's day dawned, while the soldiers in pairs for each watch were keeping guard, a great voice came from heaven. [There follows an account of the resurrection. Early in the morning of the Lord's day Mary Magdalene, a disciple of the Lord .... came to the sepulchre. (9:34f.; 12:50f.)
  • 190 AD. CLEMENT OF ALEXANDRIA: (in commenting on each of the Ten Commandments and their Christian meaning:) The seventh day is proclaimed a day of rest, preparing by abstention from evil for the Primal day, our true rest. (Ibid. VII. xvi. 138.1)
  • 190 AD. CLEMENT OF ALEXANDRIA: He does the commandment according to the Gospel and keeps the Lord's day, whenever he puts away an evil mind . . . glorifying the Lord's resurrection in himself. (Ibid. Vii.xii.76.4)
  • 190 AD. CLEMENT OF ALEXANDRIA: Plato prophetically speaks of the Lord's day in the tenth book of the Republic, in these words: 'And when seven days have passed to each of them in the meadow, on the eighth they must go on." (Miscellanies V.xiv.106.2)
  • 200 AD. BARDESANES: Wherever we are, we are all called after the one name of Christ Christians. On one day, the first of the week, we assemble ourselves together (On Fate)
  • 200 AD. TERTULLIAN: "We solemnize the day after Saturday in contradistinction to those who call this day their Sabbath" (Tertullian's Apology, Ch 16)
  • 200 AD. TERTULLIAN: It follows, accordingly, that, in so far as the abolition of carnal circumcision and of the old law is demonstrated as having been consummated at its specific times, so also the observance of the Sabbath is demonstrated to have been temporary. (An Answer to the Jews 4:1, Ante-Nicene Fathers Vol. 3, page 155)
  • 200 AD. TERTULLIAN: Let him who contends that the Sabbath is still to be observed a balm of salvation, and circumcision on the eighth day because of threat of death, teach us that in earliest times righteous men kept Sabbath or practiced circumcision, and so were made friends of God. .. ...Therefore, since God originated Adam uncircumcised, and inobservant of the Sabbath, consequently his offspring also, Abel, offering Him sacrifices, uncircumcised and inobservant of the Sabbath, was by Him commended... Noah also, uncircumcised - yes, and inobservant of the Sabbath - God freed from the deluge. For Enoch, too, most righteous man, uncircumcised and inobservant of the Sabbath, He translated from this world... Melchizedek also, "the priest of most high God," uncircumcised and inobservant of the Sabbath, was chosen to the priesthood of God. (An Answer to the Jews 2:10; 4:1, Ante-Nicene Fathers Vol. 3, page 153)
  • 200 AD. TERTULLIAN: Others . . . suppose that the sun is the god of the Christians, because it is well-known that we regard Sunday as a day of joy. (To the Nations 1: 133)
  • 200 AD. TERTULLIAN: To us Sabbaths are foreign. (On Idolatry, 14:6)4
  • 220 AD. ORIGEN "On Sunday none of the actions of the world should be done. If then, you abstain from all the works of this world and keep yourselves free for spiritual things, go to church, listen to the readings and divine homilies, meditate on heavenly things. (Homil. 23 in Numeros 4, PG 12:749)
  • 220 AD. Origen "Hence it is not possible that the [day of] rest after the Sabbath should have come into existence from the seventh [day] of our God. On the contrary, it is our Savior who, after the pattern of his own rest, caused us to be made in the likeness of his death, and hence also of his resurrection" (Commentary on John 2:28).
  • 225 AD The Didascalia "The apostles further appointed: On the first day of the week let there be service, and the reading of the Holy Scriptures, and the oblation, because on the first day of the week our Lord rose from the place of the dead, and on the first day of the week he arose upon the world, and on the first day of the week he ascended up to heaven, and on the first day of the week he will appear at last with the angels of heaven" (Didascalia 2).
  • 250 AD. CYPRIAN: The eight day, that is, the first day after the Sabbath, and the Lord's Day." (Epistle 58, Sec 4)
  • 250 AD. IGNATIUS: "If, therefore, those who were brought up in the ancient order of things have come to the possession of a new hope, no longer observing the Sabbath, but living in the observance of the Lord's Day, on which also our life has sprung up again by Him and by His death-whom some deny, by which mystery we have obtained faith, and therefore endure, that we may be found the disciples of Jesus Christ, our only Master-how shall we be able to live apart from Him, whose disciples the prophets themselves in the Spirit did wait for Him as their Teacher? And therefore He whom they rightly waited for, being come, raised them from the dead. If, then, those who were conversant with the ancient Scriptures came to newness of hope, expecting the coming of Christ, as the Lord teaches us when He says, "If ye had believed Moses, ye would have believed Me, for he wrote of Me; " and again, "Your father Abraham rejoiced to see My day, and he saw it, and was glad; for before Abraham was, I am; " how shall we be able to live without Him? The prophets were His servants, and foresaw Him by the Spirit, and waited for Him as their Teacher, and expected Him as their Lord and Saviour, saying, "He will come and save us." Let us therefore no longer keep the Sabbath after the Jewish manner, and rejoice in days of idleness; for "he that does not work, let him not eat." For say the [holy] oracles, "In the sweat of thy face shalt thou eat thy bread." But let every one of you keep the Sabbath after a spiritual manner, rejoicing in meditation on the law, not in relaxation of the body, admiring the workmanship of God, and not eating things prepared the day before, nor using lukewarm drinks, and walking within a prescribed space, nor finding delight in dancing and plaudits which have no sense in them. And after the observance of the Sabbath, let every friend of Christ keep the Lord's Day as a festival, the resurrection-day, the queen and chief of all the days [of the week]. Looking forward to this, the prophet declared, "To the end, for the eighth day," on which our life both sprang up again, and the victory over death was obtained in Christ, whom the children of perdition, the enemies of the Saviour, deny, "whose god is their belly, who mind earthly things," who are "lovers of pleasure, and not lovers of God, having a form of godliness, but denying the power thereof." These make merchandise of Christ, corrupting His word, and giving up Jesus to sale: they are corrupters of women, and covetous of other men's possessions, swallowing up wealth insatiably; from whom may ye be delivered by the mercy of God through our Lord Jesus Christ! (Epistle of Ignatius to the Magnesians, Chapter IX)
  • 250 AD. IGNATIUS: "On the day of the preparation, then, at the third hour, He received the sentence from Pilate, the Father permitting that to happen; at the sixth hour He was crucified; at the ninth hour He gave up the ghost; and before sunset He was buried. During the Sabbath He continued under the earth in the tomb in which Joseph of Arimathaea had laid Him. At the dawning of the Lord's day He arose from the dead, according to what was spoken by Himself, "As Jonah was three days and three nights in the whale's belly, so shall the Son of man also be three days and three nights in the heart of the earth." The day of the preparation, then, comprises the passion; the Sabbath embraces the burial; the Lord's Day contains the resurrection." (The Epistle of Ignatius to the Trallians, chapter 9)
  • 250 AD. IGNATIUS: If any one fasts on the Lord's Day or on the Sabbath, except on the paschal Sabbath only, he is a murderer of Christ. (The Epistle of Ignatius to the Philippians, chapter 8)
  • 250 AD. IGNATIUS: "This [custom], of not bending the knee upon Sunday, is a symbol of the resurrection, through which we have been set free, by the grace of Christ, from sins, and from death, which has been put to death under Him. Now this custom took its rise from apostolic times, as the blessed Irenaeus, the martyr and bishop of Lyons, declares in his treatise On Easter, in which he makes mention of Pentecost also; upon which [feast] we do not bend the knee, because it is of equal significance with the Lord's day, for the reason already alleged concerning it." (Ignatius, Fragments)
  • 300 AD. Victorinus "The sixth day [Friday] is called parasceve, that is to say, the preparation of the kingdom. . . . On this day also, on account of the passion of the Lord Jesus Christ, we make either a station to God or a fast. On the seventh day he rested from all his works, and blessed it, and sanctified it. On the former day we are accustomed to fast rigorously, that on the Lord's day we may go forth to our bread with giving of thanks. And let the parasceve become a rigorous fast, lest we should appear to observe any Sabbath with the Jews . . . which Sabbath he [Christ] in his body abolished" (The Creation of the World).
  • 300 AD. EUSEBIUS: "They did not, therefore, regard circumcision, nor observe the Sabbath neither do we; ... because such things as these do not belong to Christians" (Ecc. Hist., Book 1, Ch. 4)
  • 300 AD. EUSEBIUS: [The Ebionites] were accustomed to observe the Sabbath and other Jewish customs but on the Lord's days to celebrate the same practices as we in remembrance of the resurrection of the Savior. (Church History Ill.xxvii.5)
  • 300 AD. Eusebius of Caesarea "They [the pre- Mosaic saints of the Old Testament] did not care about circumcision of the body, neither do we [Christians]. They did not care about observing Sabbaths, nor do we. They did not avoid certain kinds of food, neither did they regard the other distinctions which Moses first delivered to their posterity to be observed as symbols; nor do Christians of the present day do such things" (Church History 1:4:8).
  • 300 AD. Eusebius of Caesarea "The day of his [Christ's] light . . . was the day of his resurrection from the dead, which they say, as being the one and only truly holy day and the Lord's day, is better than any number of days as we ordinarily understand them, and better than the days set apart by the Mosaic Law for feasts, new moons, and Sabbaths, which the Apostle [Paul] teaches are the shadow of days and not days in reality" (Proof of the Gospel 4:16:186).
  • 345 AD Athanasius "The Sabbath was the end of the first creation, the Lord's day was the beginning of the second, in which he renewed and restored the old in the same way as he prescribed that they should formerly observe the Sabbath as a memorial of the end of the first things, so we honor the Lord's day as being the memorial of the new creation" (On Sabbath and Circumcision 3).
  • 350 AD. APOSTOLIC CONSTITUTIONS: Be not careless of yourselves, neither deprive your Saviour of His own members, neither divide His body nor disperse His members, neither prefer the occasions of this life to the word of God; but assemble yourselves together every day, morning and evening, singing psalms and praying in the Lord's house: in the morning saying the sixty-second Psalm, and in the evening the hundred and fortieth, but principally on the Sabbath-day. And on the day of our Lord's resurrection, which is the Lord's day, meet more diligently, sending praise to God that made the universe by Jesus, and sent Him to us, and condescended to let Him suffer, and raised Him from the dead. Otherwise what apology will he make to God who does not assemble on that day to hear the saving word concerning the resurrection, on which we pray thrice standing in memory of Him who arose in three days, in which is performed the reading of the prophets, the preaching of the Gospel, the oblation of the sacrifice, the gift of the holy food? (Constitutions of the Holy Apostles, book 2)
  • 350 AD. APOSTOLIC CONSTITUTIONS: For if the Gentiles every day, when they arise from sleep, run to their idols to worship them, and before all their work and all their labors do first of all pray to them, and in their feasts and in their solemnities do not keep away, but attend upon them; and not only those upon the place, but those living far distant do the same; and in their public shows all come together, as into a synagogue: in the same manner those which are vainly called Jews, when they have worked six days, on the seventh day rest, and come together in their synagogue, never leaving or neglecting either rest from labor or assembling together... If, therefore, those who are not saved frequently assemble together for such purposes as do not profit them, what apology wilt thou make to the Lord God who forsakes his Church, not imitating so much as the heathen, but by such, thy absence grows slothful, or turns apostate. or acts wickedness? To whom the Lord says to Jeremiah, "Ye have not kept My ordinances; nay, you have not walked according to the ordinance of the heathen and you have in a manner exceeded them... How, therefore, will any one make his apology who has despised or absented himself from the church of God? (Constitutions of the Holy Apostles, book 2)
  • 350 AD. APOSTOLIC CONSTITUTIONS: Do you therefore fast, and ask your petitions of God. We enjoin you to fast every fourth day of the week, and every day of the preparation, and the surplusage of your fast bestow upon the needy; every Sabbath-day excepting one, and every Lord's day, hold your solemn assemblies, and rejoice: for he will be guilty of sin who fasts on the Lord's day, being the day of the resurrection, or during the time of Pentecost, or, in general, who is sad on a festival day to the Lord For on them we ought to rejoice, and not to mourn. (Constitutions of the Holy Apostles, book 5)
  • 350 AD. APOSTOLIC CONSTITUTIONS "Which Days of the Week We are to Fast, and Which Not, and for What Reasons: But let not your fasts be with the hypocrites; for they fast on the second and fifth days of the week. But do you either fast the entire five days, or on the fourth day of the week, and on the day of the Preparation, because on the fourth day the condemnation went out against the Lord, Judas then promising to betray Him for money; and you must fast on the day of the Preparation, because on that day the Lord suffered the death of the cross under Pontius Pilate. But keep the Sabbath, and the Lord's day festival; because the former is the memorial of the creation, and the latter of the resurrection. But there is one only Sabbath to be observed by you in the whole year, which is that of our Lord's burial, on which men ought to keep a fast, but not a festival. For inasmuch as the Creator was then under the earth, the sorrow for Him is more forcible than the joy for the creation; for the Creator is more honourable by nature and dignity than His own creatures." (Constitutions of the Holy Apostles, book 7)
  • 350 AD. APOSTOLIC CONSTITUTIONS "How We Ought to Assemble Together, and to Celebrate the Festival Day of Our Saviour's Resurrection. On the day of the resurrection of the Lord, that is, the Lord's day, assemble yourselves together, without fail, giving thanks to God, and praising Him for those mercies God has bestowed upon you through Christ, and has delivered you from ignorance, error, and bondage, that your sacrifice may be unspotted, and acceptable to God, who has said concerning His universal Church: "In every place shall incense and a pure sacrifice be offered unto me; for I am a great King, saith the Lord Almighty, and my name is wonderful among the heathen." (Constitutions of the Holy Apostles, book 7)
  • 350 AD. Cyril of Jerusalem "Fall not away either into the sect of the Samaritans or into Judaism, for Jesus Christ has henceforth ransomed you. Stand aloof from all observance of Sabbaths and from calling any indifferent meats common or unclean" (Catechetical Lectures 4:37).
  • 360 AD. Council of Laodicea "Christians should not Judaize and should not be idle on the Sabbath, but should work on that day; they should, however, particularly reverence the Lord's day and, if possible, not work on it, because they were Christians" (canon 29).
  • 387 AD John Chrysostom "You have put on Christ, you have become a member of the Lord and been enrolled in the heavenly city, and you still grovel in the Law [of Moses]? How is it possible for you to obtain the kingdom? Listen to Paul's words, that the observance of the Law overthrows the gospel, and learn, if you will, how this comes to pass, and tremble, and shun this pitfall. Why do you keep the Sabbath and fast with the Jews?" (Homilies on Galatians 2:17).
  • 387 AD John Chrysostom "The rite of circumcision was venerable in the Jews' account, forasmuch as the Law itself gave way thereto, and the Sabbath was less esteemed than circumcision. For that circumcision might be performed, the Sabbath was broken; but that the Sabbath might be kept, circumcision was never broken; and mark, I pray, the dispensation of God. This is found to be even more solemn that the Sabbath, as not being omitted at certain times. When then it is done away, much more is the Sabbath" (Homilies on Philippians 10).
  • 412 AD Augustine "Well, now, I should like to be told what there is in these Ten Commandments, except the observance of the Sabbath, which ought not to be kept by a Christian . . . Which of these commandments would anyone say that the Christian ought not to keep? It is possible to contend that it is not the Law which was written on those two tables that the apostle [Paul] describes as 'the letter that kills' [2 Cor. 3:6], but the law of circumcision and the other sacred rites which are now abolished" (The Spirit and the Letter 24).
  • 597 AD Gregory I "It has come to my ears that certain men of perverse spirit have sown among you some things that are wrong and opposed to the holy faith, so as to forbid any work being done on the Sabbath day. What else can I call these [men] but preachers of Antichrist, who when he comes will cause the Sabbath day as well as the Lord's day to be kept free from all work. For because he [the Antichrist] pretends to die and rise again, he wishes the Lord's day to be had in reverence; and because he compels the people to Judaize that he may bring back the outward rite of the Law, and subject the perfidy of the Jews to himself, he wishes the Sabbath to be observed. For this which is said by the prophet, 'You shall bring in no burden through your gates on the Sabbath day' (Jer. 17:24) could be held to as long as it was lawful for the Law to be observed according to the letter. But after that the grace of almighty God, our Lord Jesus Christ, has appeared, the commandments of the Law which were spoken figuratively cannot be kept according to the letter. For if anyone says that this about the Sabbath is to be kept, he must needs say that carnal sacrifices are to be offered. He must say too that the commandment about the circumcision of the body is still to be retained. But let him hear the apostle Paul saying in opposition to him: 'If you be circumcised, Christ will profit you nothing' (Gal. 5:2)" (Letters 13:1).
Hore
 Profil  
 
Poslať 28.05.2012 21:06:57   
 

od 09.10.2003 16:17:16
napísal 453 príspevkov
Ten námet som dal preto, aby sa účastníci toho fóra mohli dozvedieť základné pravdy, ktoré nepoznajú.

Samozrejme, že treba počítať s tým že sa nájde niekto,
kto bude ochotný plagátami a siahodlhými citátmi sťahovať roletu nad mojimi vysvetleniami. – Ale, čo už...
Hore
 Profil  
 
Poslať 28.05.2012 22:17:45   
 

od 09.10.2003 16:17:16
napísal 453 príspevkov
Seberíni píše:
Didymos píše:
napr. v článku, kde tvrdí, že aj teraz treba zachovávať židovskú sobotu ...
Nespomínam si, že by v Biblii bolo slovné spojenie "židovská sobota".

Didymos píše:
Sk 20,7: "Keď sme sa v prvý deň týždňa zišli na lámanie chleba..."

Zase "upravený preklad". Textus receptus uvádza:
εν δε τη μια των σαββατων


Okrem toho:
1- V tej dobe pojem "týždeň" nepoznali.
2- Text nehovorí o zhromažďovaní v nedeľu, ale o rozlúčke s Pavlom.
3- Rozlúčka začala po ukončení šabatu (po západe slnka).
4- Rozlúčka trvala celú noc do skorých ranných hodín.

Didymos píše:
1Kor 16,2: "Nech si každý z vás v prvý deň týždňa u seba odloží, čo môže, aby sa nerobili zbierky keď prídem."

A znovu "upravený preklad". Textus receptus uvádza:
κατα μιαν σαββατων εκαστος υμων παρ εαυτω τιθετω θησαυριζων οτι αν ευοδωται ινα μη οταν ελθω τοτε λογιαι γινωνται

Niet tam ani zmienky o zhromažďovaní. Je to doporučenie Pavla DOMA šporiť.
...
Hore
 Profil  
 
Poslať 28.05.2012 23:44:55   
 
Obrázok užívateľa

od 07.08.2006 23:41:06
napísal 11018 príspevkov
Dušan Seberíni píše:
Didymos píše:
Sk 20,7: "Keď sme sa v prvý deň týždňa zišli na lámanie chleba..."

Zase "upravený preklad". Textus receptus uvádza:
εν δε τη μια των σαββατων


Okrem toho:
1- V tej dobe pojem "týždeň" nepoznali.
jáj Seberíni, s vami je naozaj zábava, ste ma teraz vážne teraz pobavili, keďže aj "Biblia Dušana Seberíniho" uvádza Sk 20,7:
    "A v prvý deň týždňa, keď sme sa sišli ..."
čiže uvádza to PRESNE tak, ako má katolícky preklad, ktorý som tu citoval. :D :D :D

takže vy to teraz nazývate "upravený preklad", hoci "vaša" Biblia má to isté :lol: :lol: :lol:

nuž ale pozrime teda, čo uvádzajú slovníky o tomto slove "sabbatón", ktoré je tu použité:

Tichého slovník:
    σάββατον (pl. τὰ σάββατα má též význ. sg.; dat. pl. σάββασι)
    1. sobota, (židovský) sabat / šabat // τοι̑ς σάββασιν v sobotu / κατὰ πα̑ν σάββατον každou sobotu
    2. týden // πρώτη σαββάτου n. μία / πρώτη (τω̑ν) σαββάτων první den v týdnu / δὶς του̑ σαββάτου dvakrát týdně
A rovnako aj Thayerov slovník:
    σάββατον:
    1. the seventh day of each week...
    2. seven days, a week: πρώτη σαββάτου, Mark 16:9; δίς τοῦ σαββάτου, twice in the week, Luke 18:12. The plural is used in the same sense in the phrase ἡ μία τῶν σαββάτων, the first day of the week
    http://concordances.org/greek/4521.htm


kde tým hnedým som tu i v predošlom označil PRESNE TÚ FRÁZU, ktorú máme v onom Sk 20,7!!!


Ale aj Strongov slovník (na tom istom linku):
    Of Hebrew origin (shabbath); the Sabbath (i.e. Shabbath), or day of weekly repose from secular avocations (also the observance or institution itself); by extension, a se'nnight, i.e. The interval between two Sabbaths; likewise the plural in all the above applications -- sabbath (day), week.

Takže čo tu zas Seberínimu nesedí? Iba že by mu nesedelo to, že prečo "mia" tu bolo preložené ako "prvý" (gr. "prótos"). Nuž keď si pozrieme slovo "mia" v Thayerovom slovníku, tak v bode 5. sa o slove "mia" uvádza:
    μια/εις = like the Hebrew אֶחָד, εις is put for the ordinal πρῶτος [prótos], first (Winers Grammar, § 37, 1; Buttmann, 29 (26)): μία σαββάτων the first day of the week, Matthew 28:1; Mark 16:2; Luke 24:1; John 20:1, 19; Acts 20:7; 1 Corinthians 16:2 (L T Tr WH μία σαββάτου);
    --- http://concordances.org/greek/1520.htm
kde opäť vidíme, že ako príklad uviedol zasa práve onú našu frázu "prvého dňa týždňa".


Ale dala by sa tá fráza "mia tón sabbatón" prípadne preložiť ako "jeden (deň) po sobote", čo je ten istý zmysel, totiž: naša nedeľa.

Dušan Seberíni píše:
2- Text nehovorí o zhromažďovaní v nedeľu, ale o rozlúčke s Pavlom.
práveže text hovorí o zhromaždení sa v prvý deň týždňa (t.j. v nedeľu) na lámaní chleba.

To sa uvádza ako účel zhromaždenia, kým to, že Pavol chcel na ďalší deň už odísť, sa uvádza ako dôvod, prečo následne ešte zhromaždenie natiahli až do polnoci či skorých ranných hodín.

Je naozaj pozoruhodné, že sa tu výslovne uvádza, že to bolo PRVÝ DEŇ TÝŽDŇA, lebo špecifikovanie dňa v týždni tam býva pomerne vzácne, keďže za bežných okolností, kedy by bolo irelevantné, aký deň týždňa to bol, by špecifikovanie toho, aký deň týždňa to bol, by bol irelevantný údaj, ktorý nič nepovie. To napr. keď sa tam uvádza, že Pavol tam pobudol sedem dní, inde zasa tri mesiaca, a podobne - to sú údaje, ktoré ilustrujú, ako dlho tam pobudol, niečo to človeku reálne povie, že AKO DLHO tam bol, to je niečo, od čoho podstate závisí predstava o tom, ako to tam bolo. Avšak pritom by už bolo jedno, či to bolo v stredu, alebo štvrtok, ak by to nič viac neznamenalo.

Takže načo teda údaj, že práve "prvý deň týždňa" sa "zišli na lámaní chleba"? ak pripustíme, že tuná bol nejaký rozumný dôvod na to, prečo sa tam výslovne uvádza takýto údaj, že v akom dni týždňa to bolo, tak už v tom by teda bol určitý náznak nejakej osobitosti "prvého dňa v týždni" vzhľadom na schádzanie sa k "lámaniu chleba".

A úplne jasne to každopádne máme doložené u apoštolských otcov, ako som citoval. Oni totiž autenticky svedčia o tom, ako to v ranej Cirkvi fungovalo!!! Tá prax Cirkvi totiž vychádzala z komplexnejšieho učenia apoštolov a nielen z toho, čo sa nám zachovalo v Biblii, ale aj z ich nepísaných výrokov, vďaka ktorým máme jednoznačne osvetlené mnohé výroky Biblie, ktoré ináč by nemuseli byť také jasné, a o ktorých by ináč mohol Seberíni špekulovať - ako je to aj v tomto prípade - avšak teraz, keď poznáme TRADÍCIU APOŠTOLOV, tak už Seberíni špekulovať nemôže, resp. je mu to márne.
_________________
Už nemať žiadnej vlastnej prosby z lásky k slobode. Veď stačí nám žiť iba o chlebe a o vode a spávať bez podušky na bukovej lavici, len nech tí druhí majú šťastie, radosť na líci. (Janko Silan)
Hore
 Profil  
 
Poslať 29.05.2012 0:34:31   
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11649 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
Citácia:
1- V tej dobe pojem "týždeň" nepoznali.

ako kto
zidia pojem tyzden poznali velmi dobre

Citácia:
2- Text nehovorí o zhromažďovaní v nedeľu, ale o rozlúčke s Pavlom.

to je sice pravda, ale z kontextu vyplyva ze islo o stretnutie v zauzivany den

ano najsilnejsi argument v prospech nedele je na jedne strane analyza Pisma a na druhej strane dokumenty prvotnej cirkvi z ktorych dost jasne vidno ze prvi krestania svatili nedelu a nie sobotu
Hore
 Profil  
 
Poslať 29.05.2012 0:56:51   
 

od 09.10.2003 16:17:16
napísal 453 príspevkov
Zase siahodlhé odvádzanie pozornosti od jadra.

Didymos píše:
Je naozaj pozoruhodné, že sa tu výslovne uvádza, že to bolo PRVÝ DEŇ TÝŽDŇA ...

Ten grécky text som uviedol preto, lebo sa tam práve slovo DEŇ (heméra) nenachádza!

To preto, lebo sa zišli VEČER!
Každý vie, že deň sa počítal od západu slnka do druhého západu slnka.
Takže toto stretnutie začalo po skončení šabatu – po západe slnka - v NEDEĽU!

Nie je to ťažké pochopiť, len si to treba vysvetliť.
Každý deň sa dotkol dvoch večerov. Prvý večer bol začiatkom dňa a druhý večer bol koncom dňa.
V našom dnešnom chápaní času to zhromaždenie začalo v sobotu večer, ale keďže to bolo už po západe slnka, začal nový "deň" - bola to už nedeľa.
A nedeľa trvala od západu slnka nad sobotou, do rána a ďalej celý deň až do večera. Skončila západom slnka nad nedeľou.


Je jednoznačné, že zhromaždenie začalo večer - píše sa, že tam bolo veľa lámp (boli to v skutočnosti zapálené fakle).

Ak začali po západe slnka (okolo 20,00) , tak to zhromaždenie trvalo 4 hodiny, kým Eutychos, zmožený únavou zaspal a vypadol z okna.
Pavel dlho hovoril. Po nehode ďalej lámal chlieb, jedol a rozprával sa s prítomnými až do skorého rána.

Skoro ráno – ešte stále V NEDEĽU – odišiel. Jeho sprievod odišiel ešte pred ním.
Opustili Troadu – práve v čase, keď by tam museli byť, ak by zhromaždenie bolo bývalo v nedeľu ...

Komu tento výklad nestačil, pomôže počtárstvo: od večera do polnoci boli asi 4 hodiny a do skorého rána ďalšie 4 hodiny. Spolu 8 hodín.

Keby zhromaždenie nebolo začalo večer, ale povedzme predtým dopoludnia, bolo by to o ďalších 10 hodín viac. Teda spolu 18 hodín?

(Tento výklad je určený tým, ktorí si chcú poopraviť názor. Názor, ktorý si osvojili len preto, lebo im to tak predkladali učitelia.)
Hore
 Profil  
 
Poslať 29.05.2012 2:43:25   
 
Obrázok užívateľa

od 07.08.2006 23:41:06
napísal 11018 príspevkov
Dušan Seberíni píše:
Zase siahodlhé odvádzanie pozornosti od jadra.
reagoval som len na vaše (zasa PROTIREČIVÉ, ako obvykle) obvinenia. takže ak sa vám nepáči, že som na to reagoval, tak ste si nemali o to koledovať svojimi popletenými obvineniami... ("popletenými" ako som ukázal, ba dokonca "protirečivé", lebo aj sám to robíte tak, ako sa vám tu zrazu akože nepáčilo)

Dušan Seberíni píše:
Didymos píše:
Je naozaj pozoruhodné, že sa tu výslovne uvádza, že to bolo PRVÝ DEŇ TÝŽDŇA ...

Ten grécky text som uviedol preto, lebo sa tam práve slovo DEŇ (heméra) nenachádza! To preto, lebo sa zišli VEČER!

Každý vie, že deň sa počítal od západu slnka do druhého západu slnka.
Takže toto stretnutie začalo po skončení šabatu – po západe slnka - v NEDEĽU!

Nie je to ťažké pochopiť, len si to treba vysvetliť.
Každý deň sa dotkol dvoch večerov. Prvý večer bol začiatkom dňa a druhý večer bol koncom dňa.
V našom dnešnom chápaní času to zhromaždenie začalo v sobotu večer, ale keďže to bolo už po západe slnka, začal nový "deň" - bola to už nedeľa.
A nedeľa trvala od západu slnka nad sobotou, do rána a ďalej celý deň až do večera. Skončila západom slnka nad nedeľou.
Seberíni, Seberíni, ja už naozaj neviem, čo to máte za problém s chápavosťou, ale predsa ten preklad, ktorý som tu uviedol (a ktorý je totožný aj s "Bibliou Dušana Seberíniho" - teda s VAŠOU) hovorí predsa práve to, čo tu tvrdíte aj vy sám, viď. to, čo som v tejto vašej reakcii označil hrubou a červenou.

Úplne je teda komické, ako najprv poviete, že tam nie je "deň" preto, lebo bol večer, kým hneď ďalej hovoríte, že sa vtedy už začal nový "deň" - takže ako teda?

a vôbec ako by ste to chceli preložiť bez slova "deň"? veď aj "váš" preklad tam má slovo "deň". veď rozmýšľajte: "prvého v týždni" (či "jeden po sobote"), čo "prvý"? no predsa "deň"!!! samozrejme "deň" nemyslím ako opak od "noc" - to tu nikto netvrdí. ale len o to nám tu ide, že to už bolo PO šabbate!!!! šabbat totiž končil večer (kým začínal v predošlý večer). teda už to nebol šabbat, veď to tu aj sám uznávate.

takže skrátka, váš "argument" že tam nie je slovo "deň", lebo bol večer, je naozaj smiešny... áno bol večer, ale nie to bol dôvod, že tam nie je slovo "deň", ale ide o frazeológiu Biblie, ktorú vidíme aj z iných miest, napr. pasáže, ktoré hovoria o zmŕtvychvstaní, totiž: Jn 20,1 (http://interlinearbible.org/john/20.htm) a Mt 28,1 (http://interlinearbible.org/matthew/28.htm) používajú úplne rovnakú frázu ako máme tuná - totiž "(eis) mia(n) sabbatón", čo v prípade týchto pasáží o zmŕtvychvstaní bola nedeľa nadránom/na úsvite.

Ba kúsok ďalej v Jn 20,19 sa hovorí, že "večer dňa toho, prvého (dňa v) týždni"
Obrázok
kde teda opäť vidíme "mia sabbátón" na označenie nedele, avšak vidíme tu aj, že slovo "deň" (hémera) zahrňuje aj "VEČER", takže naozaj komický bol Seberíniho argument, že tam nie je slovo "deň", lebo bol večer. Skrátka - ako tu vidíme - "deň" zahŕňa aj večer, nepopiera, že je večer. No jednoducho slovo "hémera" sa v takýchto frázach "mia sabbatón" nemusí výslovne dodávať, a to bez ohľadu na to, či myslí noc, alebo svetlo.

V našom prípade každopádne vidíme, že presne tá istá fráza sa používala na "deň", kedy Kristus vstal zmŕtvych - a zároveň, ako vidíme, sa tá istá fráza používala aj na označenie toho, kedy sa kresťania schádzali na "lámanie chleba".

misojogi píše:
Didymos píše:
A úplne jasne to každopádne máme doložené u apoštolských otcov, ako som citoval. Oni totiž autenticky svedčia o tom, ako to v ranej Cirkvi fungovalo!!! Tá prax Cirkvi totiž vychádzala z komplexnejšieho učenia apoštolov a nielen z toho, čo sa nám zachovalo v Biblii, ale aj z ich nepísaných výrokov, vďaka ktorým máme jednoznačne osvetlené mnohé výroky Biblie, ktoré ináč by nemuseli byť také jasné, a o ktorých by ináč mohol Seberíni špekulovať - ako je to aj v tomto prípade - avšak teraz, keď poznáme TRADÍCIU APOŠTOLOV, tak už Seberíni špekulovať nemôže, resp. je mu to márne.
ano najsilnejsi argument v prospech nedele je na jedne strane analyza Pisma a na druhej strane dokumenty prvotnej cirkvi z ktorych dost jasne vidno ze prvi krestania svatili nedelu a nie sobotu
amen!
_________________
Už nemať žiadnej vlastnej prosby z lásky k slobode. Veď stačí nám žiť iba o chlebe a o vode a spávať bez podušky na bukovej lavici, len nech tí druhí majú šťastie, radosť na líci. (Janko Silan)
Hore
 Profil  
 
Poslať 29.05.2012 11:27:33   
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11649 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
Citácia:
Skoro ráno – ešte stále V NEDEĽU – odišiel. Jeho sprievod odišiel ešte pred ním.
Opustili Troadu – práve v čase, keď by tam museli byť, ak by zhromaždenie bolo bývalo v nedeľu ...

toto vychadza z predpokladu ze
zhromazdenie sa musi konat vo sviatocny den cca o 9:00
co vobec nie je pravda
pretoze krestania sa schadzali pred vychodom slnka
cize niekedy o 3:00 nadranom
aby slavili spolocnu bohosluzbu
Hore
 Profil  
 
Poslať 29.05.2012 13:29:31   
 
Obrázok užívateľa

od 07.08.2006 23:41:06
napísal 11018 príspevkov
Dušan Seberíni píše:
Didymos píše:
Je naozaj pozoruhodné, že sa tu výslovne uvádza, že to bolo PRVÝ DEŇ TÝŽDŇA ...
Ten grécky text som uviedol preto, lebo sa tam práve slovo DEŇ (heméra) nenachádza! To preto, lebo sa zišli VEČER!
ešte k tomu, čo som už na toto vyššie odpovedal, že išlo o zaužívanú frázu, ktorá tam nepotrebuje slovo "hémera", ba že aj keby tam bolo, tak by to stále nič nehovorilo o tom, či zrovna bol alebo nebol večer - bych ešte teda dodal, že čisto teoreticky by teda bolo možné, že sa zišli až koncom nedele, a Pavol odišiel v pondelok. ten text pripúšťa aj takúto možnosť. i keď osobne si myslím, že asi sa zišli skôr začiatkom židovskej nedele ešte v noci - to bol aj zvyk tých prvých kresťanov, že sa schádzali začiatkom nedele (v noci alebo ráno) a nie až nedeľný večer (koncom nedele) - ako to už bolo poznamenané - ako aj Kristus vstal z mŕtvych skôr začiatkom nedele, ešte za tmy.
Hore
 Profil  
 
Poslať 29.05.2012 15:30:58   
 
Obrázok užívateľa

od 22.03.2008 11:01:14
napísal 3849 príspevkov
Bydlisko: Žilina
Dušan Seberíni píše:
Ten námet som dal preto, aby sa účastníci toho fóra mohli dozvedieť základné pravdy, ktoré nepoznajú.

Samozrejme, že treba počítať s tým že sa nájde niekto,
kto bude ochotný plagátami a siahodlhými citátmi sťahovať roletu nad mojimi vysvetleniami. – Ale, čo už...


Ved stačí ak dáš link na Strážnu vežu. :D
_________________
Pamätaj že vo výšinách vždy svieti Slnko, bez ohladu na mračná ktoré prichádzajú a odchádzajú
Hore
 Profil  
 
Poslať 31.05.2012 11:07:21   
 

od 09.10.2003 16:17:16
napísal 453 príspevkov
Dušan Seberíni píše:
Ten námet som dal preto, aby sa účastníci toho fóra mohli dozvedieť základné pravdy, ktoré nepoznajú.

V súvislosti so šabatom by kresťania mali poznať predovšetkým dva dôležité fakty.

V hebrejskej predlohe SZ sa výraz šabat nachádza v tvare slovesa aj v tvare podstatného mena!
Ale prekladatelia Biblie do národných jazykov urobili temer na celom svete zámerne tú istú chybu:
Podstatné meno p r e p í s a l i
a sloveso p r e l o ž i l i .


Takže naše slovo sobota je fonetickým prepisom hebrejského podstatného mena šabat.
Nuž a sloveso šabat v našich bibliách nenájdete, lebo je preložené, a to rôznymi výrazmi na rôznych miestach.

Kým neboli elektronické formy biblie, kresťania sa nemali ako dozvedieť o tomto veľkom podvode!

Na mojej webstránke http://www.dobreslovo.sk/data/ v kolónke KNIHY-Rehabilitácia soboty-Genéza soboty nájdete v tab.č.1 otrasný údaj: slovo šabat v tvare slovesa sa vyskytuje v Biblii 73 ráz v 19 knihách SZ. Prvý raz v Ge 2:2. Tam je preložené do slovenčiny slovom odpočívať.

Tak to je prvý fakt o útoku na odpočívanie Boha.
Hore
 Profil  
 
Zobraziť príspevky z predchádzajúceho:  Zoradiť podľa  
 [ Príspevkov: 448 ]  Choď na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 30  Ďalší

Obsah fóra » Viera a život

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 0 hostia


Nemôžete zakladať nové témy v tomto fóre
Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre
Nemôžete upravovať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete mazať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete zasielať súbory v tomto fóre

Skočiť na:  
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
Slovenský preklad:phpbb.sk.

Zobraziť štatistiku návštevnosti: