kresťansko
katolícke
fórum

TÁTO SPOLOČNOSŤ SA MUSÍ PREDNOSTNE POSTARAŤ O SVOJICH OBČANOV, PRED HĽADAČMI LACNÉHO BLAHOBYTU.
.
Príčiny migrácie: egoizmus bohatých krajín a záujmových skupín. Pápež František.

Pápež (v príhovore) hovorí o tých, ktorí utekajú pred smrťou, vojnou a hladom.
Masové regrutovanie hľadačov bezstarostného života, ktorýM ich má plným priehrštím zahŕňať blahobytná spoločnosť, tu (v slovách pápeža) nie je ani slova. Hovorí o najmenších a opustených.

Konkrétnu pomoc treba poskytnúť iba naozaj núdznej osobe.

Katolícka morálka pozná termín ´poradie služby blížnemu´. Keď je potrieb veľa a možnosti sú obmedzené, nemožno dať rovnako všetkým a vo všetkom. V tom prípade sú na prvom mieste najbližší rodinní príslušníci, potom príbuzní vo viere. Veľká duchovná núdza má prednosť pred menšou hmotnou.

Povinnosť prisťahovalcov voči krajine, ktorá ich prijala:
"Prisťahovalec je povinný s vďakou rešpektovať hmotné a duchovné dedičstvo krajiny, ktorá ho prijala, poslúchať jej zákony a prispievať na jej náklady.´". Katechizmus katolíckej Cirkvi 2241

Veriaci sa neraz ocitajú v situácii, keď nevedia, komu skôr pomáhať. Hrozí morálne vydieranie veriacich, aby napomáhali veľké mocensko-politické zájmy tých, ktorí na konfliktoch bohatnú a dôsledky hádžu v konečnom dôsledku na plecia druhých; zasievajúc nové konflikty, ktoré sú pre isté skupiny vždy najistejším zdrojom zisku.

V slovenských podmienkach: spoločnosť tu len ťažko dokáže zabezpečiť aspoň základné podmienky dôstojného života stá tisícom vlastných občanov, ktorí v celoživotnej poctivej a tvrdej práci odvádzali nemalé percento svojich príjmov na zaistenie svojej staroby, a ničili si zdravie a životné sily v službe spoločného dobra, ktoré potom iní rozkrádali a obohacovali sa. TÁTO SPOLOČNOSŤ SA MUSÍ PREDNOSTNE POSTARAŤ O TÝCHTO SVOJICH OBČANOV, PRED HĽADAČMI LACNÉHO BLAHOBYTU.

Kardinál Duka promluvil o uprchlících, nikoliv však „sluníčkově“

8. 9. 2015 8:21

Nad tím, do jaké míry pomáhat uprchlíkům, kteří v těchto dnech zaplavují evropský kontinent po statisících, se na vlnách rádia Proglas zamyslel kardinál Dominik Duka. Pomáhat lidem v nouzi se podle něj má, ale musí se přitom dodržovat právo. A navíc právo na život a bezpečí našich rodin a občanů této země je nadřazeno všem ostatním právům.
Připomíná, že pomáhat člověku v nouzi je přirozená, nejen křesťanská zásada. „Když se namaneme k havárii, neptáme se po politické příslušnosti či víře zraněných. Běžíme a pomáháme, seč nám síly stačí. Dokonce ani nečekáme, že nás někdo o pomoc požádá,“ píše.

Celý text je ZDE

Zároveň ale podotýká, že bychom byli asi dost nemile překvapeni, kdybychom pomáhali zraněnému a on se po naší obětavé pomoci domáhal našich peněz či zakoupení mobilu, protože si potřebuje zavolat domů.

Upozorňuje, že už před několika měsíci byla české vládě nabídnuta v záležitosti uprchlíků pomoc církví, nejen katolické, ale i ostatních. „Nabízíme pomoc v těch oblastech, kde jsme něco platní. Protože máme například kontakty s představiteli církví a charitativních organizací v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, nabízíme záruku bezúhonnosti těch, které bychom měli přijmout,“ podotýká.

Se skutečnými migranty se k nám mohou dostat i naši nepřátelé

Zároveň je ale přesvědčen, že se naše země nachází ve vážném stavu. „Jsme spojenci NATO, podílíme se i na vojenských operacích. To vyvolává nebezpečí, že se k nám s vlnou skutečných migrantů dostanou i nepřátelé. Víme přece dobře, jak dovedou zneužít mladých lidí, dokonce i pouhých dětí k teroristickým činům,“ obává se. Proto je podle něj spolu s otevřenou náručí na místě i ostražitost.

Migranti nebudou moci v cizí zemi dělat cokoli

Připomíná, že není dovoleno překročit hranice státu bez identifikace příchozích. „Je tedy třeba dodržovat právo a je pochopitelné, že tito lidé musí být prověřeni. Jestliže opravdu utíkají před válkou, nebezpečím smrti, jistě pochopí, že dostanou střechu nad hlavou, jídlo a pití a základní potřeby, ale nebudou moci dělat v cizí zemi cokoli,“ uvádí Duka.

A dotýká se i dalšího problému: „Jestliže někdo tvrdí, že ptát se na náboženskou orientaci těchto utečenců je bezvýznamné nebo že se tím porušují lidská práva, pak si myslím že právo na život a bezpečí našich rodin a občanů této země je nadřazeno ostatním právům. Neznamená to žádné kastování, ale rozumné uvažování – slyšeli jsme snad někdy, že by křesťané či Židé z těchto zemí v Evropě působili jako teroristé?“

Zodpovědné státy si musí uvědomit nebezpečí rozvratu

Dukovi se také zdá, že úsilí mnoha imigrantů dosáhnout některých cílových zemí, opakování hesla Hungary no good, German good je obrazem organizované kampaně. „Připadá mi to podobné podpoře guerill za 2. světové války proti britskému impériu nebo podpora SSSR a jeho satelitů některých složek států v minulých desetiletích,“ domnívá se.

Pokud mají být podle Duky vlády zodpovědné, je třeba si uvědomit i nebezpečí rozvratu. Neblahým případem je prý Libanon.

Duka také naznačuje, že bychom neměli přijímat mladé zdravé muže z řad imigrantů. „Na prvním místě v celé historii křesťanské Evropy by měla být naše péče o děti a jejich matky a bezbranné ženy. Teprve poté přijdou na řadu ostatní. I my musíme vyžadovat od mužů těchto zemí, aby své země bránili, aby bránili své domovy a rodiny.“

Bagdád. Mezinárodního setkání, pořádaného komunitou Sant´Egidio, se účastní také katolický patriarcha chaldejského obřadu v Iráku, Luis Raphael Sako. Ve svém vystoupení vyzval západní společenství k vyřešení válečného konfliktu, který je příčinou hromadného odchodu obyvatel z Iráku a Sýrie:

“Mám z tohoto exodu strach, protože o něm nejsme dobře poučeni. Kolik lidí odchází, jak odchází, co je to za lidi? Pravdou je, že se tito lidé potýkají s potížemi, ale proč tedy neuzavřít mír, budovat mír v jejich zemích a umožnit jim zůstat? Nastává tu roztržka s dějinami, s tradicí, protože migranti pak vstupují do jiné kultury a společnosti. Považuji jejich odchod za provizorní řešení. Samozřejmě tu existuje lidská solidarita, ochota a velkorysost; Evropané přijímají uprchlíky ve svých domovech, ale jak dlouho to bude možné? Vrátí se pak uprchlíci, anebo nikoli? Proč tu není politická vůle k mírovému řešení? Existuje také morální zodpovědnost mezinárodního společenství vůči daným zemím. Nejedná se o ekonomický problém, protože mluvíme o bohatých státech. Lidé, kteří z Iráku odcházejí, mají domovy, práci, školy. Ale jejich budoucnost se zastavila a potemněla, což je smutné, protože kdyby Západ a Spojené státy skutečně chtěly skoncovat s Islámských státem, stačil by jim na to týden.“

Uvedl pro naše mikrofony irácký biskup Sako během svého pobytu v Tiraně.

(jag)

Příliv migrantů je výsledkem gigantického obchodování s lidmi, říká Europol

Vatikán. Armáda 30 tisíc překupníků, kteří jsou organizováni také pomocí tzv. sociálních sítí, a gigantický obchod, jehož obrat nelze přesně vyčíslit, ale pohybuje se v miliardách dolarů. Za statisícovými zástupy migrantů, kteří přicházející do Evropy, stojí tito překupníci, kteří přesvědčují lidi falešnými sliby anebo je nutí násilím – píše vatikánský deník L´Osservatore Romano (7.-8.září 2015 – Mercanti di esseri umani), který jako jedno z mála médií zveřejnil toto sděleni Europolu, tedy agentury Evropské unie zabývající se potíráním organizovaného zločinu. „Obchod s lidmi je momentálně výnosnější než obchod se zbraněmi a drogami,“ dodává Izabella Cooper, mluvčí evropské agentury Frontex, která kontroluje hranice EU a nedávno odhalila jednu z mnoha kriminálních skupin řízenou Eritrejci. Z této země Afrického rohu, kde vládne tyranský politický režim, který svoje hranice jinak neprodyšně střeží, přicházejí migranti přes Sudán do Libye a odtud do Itálie. Jiná známá trasa vede z Ghany přes Burkina Faso a Niger. Lidé jsou po stovkách nacpáni do kamionu a potom vměstnáni na lodě a převáženi k italským břehům. Podobná situace je na cestě z Blízkého východu přes Turecko do Řecka, kam přichází nejvíce migrantů.

Europol ani zmíněný článek vatikánského deníku však už nespecifikuje, kdo tyto překupníky platí, neboť lidé, kteří jsou na útěku, protože o vše přišli v důsledku války anebo nemají, co jíst, potřebnými peněžními částkami zajisté nedisponují. Odpověď možná naznačuje jiný článek z předchozího vydání vatikánského deníku (L´Osservatore Romano, 6. září 2015) pod názvem „Pochod, který otřásá Evropou“, který podává informaci, že „podle Pentagonu migrační krize potrvá přinejmenším dvacet let“. Dodejme jen, že je na místě otázka, zda Ministerstvo obrany USA disponuje údajem o době trvání této krize proto, že v něm pracují proroci anebo proto, že ji někdo plánuje.

(mig)

som Havranovi povedal, že na rozdiel od vzletných rečí o tom, ako by sa štát, EÚ alebo Slovensko mali postarať o utečencov, sme sa s manželkou prihlásili do programu “Kto pomôže”. Do tohto programu sa prihlásilo tisíc slovenských rodín, ktoré sú ochotné pomôcť sýrskym kresťanom tým, že im poskytnú ubytovanie. V našom konkrétnom prípade ide o zrekonštruovaný rodinný dom na Orave.
Ignác Milan Krajniak

Aj dnes ráno som si otvoril Bibliu a začítal som sa do textu. Jedna pasáž ma prekvapila natoľko, že by som sa chcel s vami o ňu podeliť.

.
.

(Ozeáš, 7, 8-16)

Pre inšpiráciu som v tomto texte namiesto slov Izrael alebo Efraim použil slovo Európa. Namiesto slova Egypt som použil slovo Rusko a namiesto slova Asýria som použil slovo Amerika. Posolstvo proroka Ozeáša bolo totiž určené Izraelu, ktorý sa vtedy nachádzal medzi dvomi veľmocami – Egyptom a Asýriou.

Čo k tomu dodať? Asi len citát z evanjelia podľa Marek, ktorý takto zhrnul Ježišove slová:

Hovoril: “Naplnil sa čas a priblížilo sa Božie kráľovstvo. Kajajte sa a verte evanjeliu.”

Fakt 1

Maďarskí policajti sú už teraz tí zlí. Lebo na rozdiel od priateľských a milých v grécku, srbsku a macedónsku (ktorí fungujú ako touroperátori vládnych zájazdových autobusov), si dovoľujú také zverstvo ako....žiadať dodržiavanie zákona. Čo vám poviem, hnus. Pýtať si na vstupe do krajiny doklad že kto som čo som a dokonca – horor dictu! – obmedziť prenikanie do schengenského priestoru na priechody na to určené. Dokonca si Maďarsko dovolilo položiť na schengenskú hranicu plot, ktorý je úúúúúúúúúúúúplne iný ako ten čo majú na schengenskej hranici napríklad takí Španieli. Iný je v tom že je neľudský a rasistický. Plus snahy mierumilovne zvládnuť davy nezdokumentovaných „Sýrčanov“, odhodlaných za radostného skandovania Angela, Angela dopochodovať peši až do toho Nemecka, nech by bolo kdekoľvek a nech by im v ceste stálo čokoľvek. Tak ako je pre niektorých latentných samovrahov obrázkom sezóny utopený chlapec ktorého otec si šiel do Nemecka po nový zub, tak pre mňa to bude ešte dlho maďarský policajt, ktorý nasrdeného imigranta slušne prosí kým ten mu zúrivo hrozí – za normálnych okolností by mu policajt ten prst oddrapil a napchal niekam kde slnko nesvieti.

Môže sa to ale vnímať aj ako pozitívum : už teraz sú Maďari tí zlí, takže horšie to v zásade byť nemôže. Takú šancu škoda nevyužiť.

Fakt 2

Táto idylka čisto z princípu nepotrvá večne. Včerajší incident keď sa stovky zadržiavaných len tak čisto počtom rozhodli zvalcovať plot záchytného lágra a ísť do Viedne peši (v noci im začala byť zima, tak sa nechali ukecať na návrat, ale dnes si to zopakovali), by rozumnému dal priam nekonečne tém na úvahy. Napríklad nás čo motivuje k viere že nabudúce to nezopakujú, prípadne čo s tým ak áno, lebo toto je už, bratia sestry, tak trochu problém. Tisícky totálne nezdokumentovaných človiečikov čo pobehujú krajinou a nevieme o nich NIČ sú problém.

Fakt 3

Hovorme si o nich čo chceme, ale jedno nie je predsudok : Maďari si na hlavu nenechajú srať dlhodobo. Že Angela nemá hotovosť a tak si nevie hodiť mincou či chce od Maďarov aby dodržiavali predpisy a zadržiavali a registrovali, alebo či chce aby kašlali na predpisy a bez zdržiavania a tým pádom aj registrácie púšťali skrz, to by ešte uniesli. Aj keď panuje širokospektrálna zhoda, že takto debilne a chaoticky to neriešili ani boľševici v posledných kŕčoch socíku. Ale dlhodobo si na nervy brnkať nenechajú. Môže sa nám to zdať rasistické, ale arabákmi bohvieodkiaľ, zjavne nezorientovanými v ktorom storočí a na ktorom kontinente sa aktuálne nachádzajú, už vôbec nie. A domorodci v tomto smere podporujú Viktora. Možno lebo podvedome tušia, že AK je v aktuálnej EU vôbec niekto, kto je schopný prežehnať sa, vydať povel nech mančaftu rozdajú po päť zásobníkov ostrých a ďalej nech sa deje vôľa božia, je to práve Viktor. Btw, bavil som sa s ľuďmi čo sledujú maďarskú scénu asi ako ja českú (hlavne lebo rozumejú reči čo ja nie) a potvrdili mi podozrenie : predstava že namiesto Viktora by tam teraz sedel napríklad taký „klamali sme ráno, naobed, večer“ Gyurcsániy vzbudzuje medzi pospolitým ľudom v Maďarsku kombináciu nefalšovanej veselosti a mrázu čo po chrbte pochoduje v sedemstupoch. Predstavte si že na Slovensku nemáme síce zlodeja ale inak vcelku príčetného Róberta, ale že to u nás riadi (muhaha) nemenovaná „šestnásť krajín sa predsa nemôže mýliť“ profesorka sociológie.

„Nejprve musíme být společností přívětivou k rodinám a dětem, pak budeme mít na to, abychom velkoryse pomáhali chudým cizincům,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz v reakci na migrační krizi arcibiskup olomoucký Jan Graubner. Bezbřehé přijímání lidí jiné kultury podle něj musí znamenat konec té dosavadní. „Příliv migrantů je třeba zastavit. Ale vážnější je otázka, jestli jsme naši kulturu už sami nepohřbili, když vymíráme a vůbec nám to nevadí,“ zamýšlí se.

Je třeba rozlišovat uprchlíky, kteří byli vyhnáni z domova a jde jim o život, pak ty, kteří jdou za lepším blahobytem, případně ty, kteří jsou politickými vyslanci s úkolem rozšířit řady a pak i politický vliv muslimů v Evropě. Těm prvním je třeba pomoci ve všech demokratických zemích, Česko nevyjímaje. Ti druzí, i kdyby byli přiděleni do méně bohatých zemí EU, se postupně přesunou do zemí s nejvyšší životní úrovní a nejštědřejším systémem sociální podpory. Ti třetí by měli být odmítáni všude, protože jsou nebezpeční pro demokracii. Ti mají ovšem zájem přednostně o ty země, kde je jich už víc a mají naději na politický vliv. Vážně se ptám, jestli nejsou vysíláni od stratégů velké politiky jako váleční pěšáci, jako trójský kůň.

Profesor Petr Piťha ve svém proslovu, který koluje po internetu, říká, jak můžeme po muslimech chtít, aby nás respektovali, když oni mají náboženství a my žádné nemáme, protože jsme nekonečně liberální. „Odmítám se rozplynout v bezduché uniformitě konzumní multikultury,“ řekl také Piťha. Neměli bychom zohledňovat i toto hledisko? Případně stojíme a můžeme trvat na zachování struktury naší současné kultury a společnosti?

S panem profesorem souhlasím. Jen doplním, že na zachování struktury naší společnosti můžeme trvat jen tehdy, když budeme mít i početní převahu. Jinak nás demokraticky přehlasují, a pak budou vládnout po svém. Ostatně obě diktatury minulého století se dostaly k moci na základě demokratických voleb. V Sarajevu jsem kdysi slyšel muslimský hlas: Do Evropy vstoupíme podle vašich zákonů, ale vládnout v ní budeme podle našich zákonů. A má to logiku. Ateistická Evropa nemá budoucnost, protože ateismus žije z negace, z popírání, z odporu. To není konstruktivní a nepřináší naději. Nebude-li Evropa křesťanská, bude jednou muslimská. Pro náboženství a víru se rozhoduje každý sám v plné svobodě, ale s tvrdým důsledkem nejen pro jeho osobu. Nese spoluodpovědnost za celý národ.

Co hnutí Islám v České republice nechceme? Nedělá jejich lídr Martin Konvička chybu, když se orientuje na víru a odpor proti islámu a nikoli na jiné faktory? Není to urážlivé vůči muslimům?

Nechci nikoho soudit, zvlášť když tyto aktivity blíže neznám. S odporem a bojem musíme počítat vždy, když roste ohrožení a strach. Vidět ohrožení a nereagovat je projevem nezdravé rezignace. Ale jak jsem už řekl, první je nutné vyjít z egoismu a žít pro děti, které je třeba dobře vychovat. Pak může mít národ budoucnost.

Jaké chyby byly učiněny od devadesátých let, přes začátek tisíciletí (invaze do Iráku atd). Co bylo zbytečné, škodlivé nebo destabilizující pro Blízký východ, případně severní Afriku... Kde bychom v rekonstrukci stability v těchto oblastech měli začít?

Fatální chybou je dívat se na celý svět jen očima demokracie a vnucovat ji lidem, kteří pro ni nejsou zralí. Demokracie je jen metoda vládnutí, která funguje, když má kvalitně vychované lidi. Demokracie sama však není schopná lidi vychovat. Ona musí výchovu svěřit kvalitním institucím. Jestli opravdu respektujeme lidská práva a hodnoty jiných kultur, pak je musíme nechat žít i v jiných politických systémech. Ale skutečnost, že se Západ angažuje jen v zemích strategicky zajímavých, ukazuje, že nejde jen o dobro tamních lidí. Tamní vlády nebyly většinou dobré, ale bez nich je to mnohem horší. Nejvíc na to doplatili místní křesťané, které muslimové považují za spojence Západu. Proto má Západ morální povinnost jim aspoň pomoci.

Často v týchto dňoch myslím na poviedku amerického spisovateľa Marka Twaina, ktorú som čítal pred mnohými rokmi. Pamätám si, že bola o krásnom a dojímavom príbehu na letáčiku, ktorý mu nejaká dobročinná organizácia vhodila do schránky.

Podľa neho lekár, ktorý raz ráno prišiel do svojej ordinácie, našiel na prahu čakať psíka so zlomenou labkou. Hlboko pohnutý vôbec nezaváhal a ošetril ho. Na druhý deň však pred ordináciou, prekvapený, objavil dvoch psíkov. Jedného s ošetrenou labkou zo včerajška, druhého tiež s poranením, pre ktoré ho k nemu malý kamarát nezištne priviedol.

Nuž máloktoré oko dokáže zostať nad podobným príkladom solidárnosti suché. Ale americkému humoristovi to akosi nedalo, a preto v príbehu úplne spontánne pokračoval. Tretí deň dva psíky s obviazanými labkami priviedli ďalších dvoch zranených. Štvrtý deň ho na prahu čakalo osem psov, piaty šestnásť.

Po pár dňoch dobrosrdečný lekár presunul svojich obyčajných ľudských pacientov na poobedie, no onedlho už na nich nemal vôbec čas. Zapáchajúcu ordináciu s húfmi psov naokolo prestali pacienti postupne vyhľadávať a lekár sám, ako sa hovorí, vyšiel na psí tridsiatok. A to všetko iba vinou svojho nesmierne láskavého srdca.