Areopág

kresťansko
katolícke
fórum

Všetkým návštevníkom nášho portálu požehnanie a radosť v Duchu Svätom od nášho Pána. Nech On sám je vaším svetlom a Jeho kríž i zmŕtvychvstanie svedectvom Božej moci vo vašich životoch.
Obsah fóra » Viera a život


 [ Príspevkov: 298 ]  Choď na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 20  Ďalší
Autor Správa
 

od 09.02.2007 15:16:54
napísal 189 príspevkov
Bydlisko: Bratislava, Kežmarok.
ÚVOD


Myslím, že by bolo celkom užitočné, keby sa práve v dnešných časoch rozvinula kultivovaná diskusia o rôznych aspektoch, ktoré súvisia s druhým príchodom Ježiša Krista.

Okrem Svätého písma a učenia Cirkvi by naše postoje mohli byť doplnené aj o poznanie mystických posolstiev osôb, ktoré sa vyznačovali alebo vyznačujú svojím poslaním osvetliť nám niektoré súvislosti, ktoré budú predchádzať návratu Spasiteľa. Takýchto výpovedí je v posledných stáročiach a aj v súčasnosti mnoho. Nie všetky však môžu mať pre nás rovnakú hodnotu, a to nie len z hľadiska rôznej „duchovnej kvality nositeľa“, ale aj z dôvodu ich nedostatočného alebo nehodnoverného zaznamenania. Napriek tomu by bolo chybou prehliadať tieto záznamy, pretože nás môžu nie len povzbudiť, ale aj včas varovať.

Nie je síce nevyhnutné poznať obsah rôznych tzv. súkromných zjavení, ale je veľmi užitočné mať vyformovaný postoj k niektorým kľúčovým otázkam, ktoré aj dnes predkladajú. To znamená, že veriaci človek opretý o Sväté písmo a o učenie Cirkvi by mal spoznať a sám pred sebou zdôvodniť svoj postoj aj k týmto témam. Je to vhodné aj z dôvodu, že takto sa súčasne učí získavať odolnosť aj voči všetkému, čo sa raz možno veľmi rafinovane stane súčasťou antikristovského podvodu. Veď je zrejmé, že otec lži zápasí o tých, ktorí mu ešte nepatria, a v čase chaosu a zmätku už spravidla nie je na formovanie postojov čas. Možno tá posledná skúška, v ktorej sa podľa Katechizmu Katolíckej cirkvi otrasie viera mnohých veriacich, bude z veľkej časti spočívať v bremene rozlíšiť, kde v tej tme okolo je ešte pravé Svetlo.

Okrem poukazov na posolstvá mystikov by bolo prínosom hľadať aj hlbšie súvislosti medzi biblickými výpoveďami, učením Cirkvi a viacerými diskutovanými fenoménmi najmä posledných období, ako napr. úloha Panny Márie vo vzťahu k druhému príchodu Ježiša Krista, aktuálnosť Fatimského posolstva, tzv. varovanie, interpretácia tzv. ohavnosti spustošenia na svätom mieste, podstata a povaha antikrista, a pod. Bolo by veľmi cenné, ak by sa na tieto problémy podarilo nazerať v ich vzájomnej súvislosti, aby sme možno hlbšie pochopili smerovanie vývoja tohto sveta. Nebolo by preto vhodné napr. detailne analyzovať kvalitu niektorého súkromného posolstva, lebo ich výklad a akceptácia vždy bola a aj vždy bude diskutabilná. To by sa viac hodilo do samostatných tém. Skôr by bolo prospešné, aby sa predstavili rôzne náhľady na spoločný menovateľ týchto výpovedí vo svetle Biblie a učenia Cirkvi.

Ak bude záujem, možno vznikne viacero samostatných tém na hlbšie rozoberanie. Prínosom by mohli byť odkazy na rôzne internetové stránky a pod. Keďže aj spoločenský vývoj je turbulentný, vzniká požiadavka byť ostražitý a pripravený na rôzne výzvy, ktoré zrejme budú náročné aj vo vzťahu k zachovaniu pravej viery. Ak aj kvôli súčasnému pretlaku rôznych katastrofických scenárov už nebude záujem o túto diskusiu, nevadí. Ak budem mať čas, priložím k tejto téme niektoré postrehy alebo odkazy.


Rado777
Hore
 Profil  
 
Poslať 10.01.2012 20:50:20   Odkaz
 

od 09.02.2007 15:16:54
napísal 189 príspevkov
Bydlisko: Bratislava, Kežmarok.
Jeden z internetových odkazov k tejto téme:

http://koniecsveta-obnovasveta.webnode.sk/


Rado777
Hore
 Profil  
 
Poslať 11.01.2012 10:43:07   
 

od 12.06.2002 14:13:24
napísal 5702 príspevkov
Bydlisko: Pezinok
Dobra uvaha a hodnotny link, ponuka rozsiahly obsah.
Na uvod som sa potesil, ze si uz niekto dal tu pracu.
Potesil ma zoznam zdrojov.
Treba sa modlit aby sme vnimali a prijimali pravdu a boli zreli konat.

Dakujem.
Hore
 Profil  
 
Poslať 11.01.2012 12:47:57   
 

od 10.10.2008 16:40:10
napísal 679 príspevkov
dovtedy si posedime na stolicke a pockame kym dozrejeme :wink:
_________________
prajem ti pekny a pozehnany den
Hore
 Profil  
 
Poslať 11.01.2012 14:41:35   
 

od 12.06.2008 10:06:02
napísal 1512 príspevkov
pallo píše:
dovtedy si posedime na stolicke a pockame kym dozrejeme :wink:


Najlepšia je tma a novinový papier. U banánov to funguje na 100%. :wink: .
Hore
 Profil  
 
Poslať 11.01.2012 17:58:39   
 

od 12.06.2002 14:13:24
napísal 5702 príspevkov
Bydlisko: Pezinok
pallo píše:
dovtedy si posedime na stolicke a pockame kym dozrejeme :wink:
Tak by ti do cervena dozrel iba zadok a toto ma byt predsa len zrelost vacsieho rozsahu.
Citácia:
Aký pochabý vie byť človek, keď sa snaží vyplniť duchovné prázdno vo svojej duši? Všetku duchovnú potravu a naplnenie môže získať, ak sa posadí a prijme pravdu – o existencii Boha, Večného Otca, Stvoriteľa vesmíru.
Ale aha, nieco si trafil...
Hore
 Profil  
 
Poslať 12.01.2012 18:57:28   MÁRIA JÚLIA JAHENNY (1850-1941)
 

od 09.02.2007 15:16:54
napísal 189 príspevkov
Bydlisko: Bratislava, Kežmarok.
MÁRIA JÚLIA JAHENNY (1850-1941)


V súvislosti s mystickými posolstvami, budúcim vývojom a taktiež aj s problematikou tzv. ohavnosti spustošenia na svätom mieste prikladám niekoľko citácií z českého časopisu Světlo, ktorý sa v niekoľkých číslach venoval aj mystičke Márii Júlii Jahenny (1850-1941). SVĚTLO – týdeník Matice cyrilometodějské. Matice cyrilometodějská v Olomouci. Pred každým odstavcom je uvedené číslo, rok vydania a číslo strany.

Č. 44/2010, s. 4-5: Marie Julie Jahenny (1850-1941) zasvětila svůj život jako oběť za obrácení hříšníků a jejich spásu. Kdo se seznámí s jejím životem, nemůže zůstat lhostejný k nesmírnému morálnímu i fyzickému utrpení, které trvalo řadu desítiletí.

Sedm dní po posledním pomazání je Marie stále jako omámená a cítí, že umírá. Řekne to své rodině, která je smutná a pláče. Náhle kolem 11. hodiny otevře široce oči a posadí se na lůžku. To se už dlouho nestalo. Marie prohlásí: „Jak je dlouhý život na tomto světě!“ Má zrak upřený na jedno místo. Pak padne na lůžko a leží jako mrtvá tři hodiny. Co viděla v těch deseti minutách? Zatímco všichni mysleli, že je mrtvá, dívala se na mlčící Pannu Marii.

Č. 48/2010, s. 11: Následující text jsou úryvky převzaté z malé biografie Marie Julie, kterou napsaly Antoniette a Anne Marie Imbert Gourbeyre. „Když Marie Julie přijímala stigmata, její duše byla spolu i s tělem pozdvižena nad zem. Extáze je pozdvižení. Marie Julie se často vznášela 20–30 cm nad svým bolestným lůžkem.“

Č. 49/2010, s. 10: Dr. Imbert napsal: „Ověřoval jsem si mnohokrát extáze Marie Julie: Její strnulost byla zpočátku menší a postupně narůstala....Pak se stala tak těžkou, že bylo nemožné ji pozvednout nebo pohnout jejímu údy.“ Dokázala rozeznat nepravé relikvie mučedníků a svatého Kříže. Paní Grégoire zaznamenala, že asi 14 kněží se nabídlo jako oběť, aby Marie Julie setrvala ve svém bolestném poslání. Přicházeli do Fraudais, aby asistovali u extáze, a posílali pryč ty, kteří přicházeli z pouhé zvědavosti. Pod Mons. Rouardem, biskupem v Nantes (od 1896 do 1914), vyvolal P. Parent svou velkou horlivostí celé bouře odporu proti Melanii z La Salette a proti Marii Julii. „Takový přítel je horší než nepřítel,“ řekl dr. Imbert a snažil se mírnit jeho horlivost. Biskup zůstal chladný a bezohledný. Další biskup, Mons. Villepelet (1936–1966), poznal život stigmatizované, ale nevěnoval mu pozornost. Všechny fyzické i nevysvětlitelné nemoci tak jak přišly, opět pozvolna odešly. V roce 1885 zůstaly jen jizvy po stigmatech, které se během dalšího života postupně ztrácely. V roce 1941 zbyla jen rána u srdce ve značně zmenšeném rozsahu. Extáze se opakovaly až do konce života, ale zdá se, že velká zjevení se udála mezi léty 1873 a 1888. Pak zůstala jen malá dílčí vysvětlení, ale všechno již bylo vysloveno.

Č. 1/2011, s. 8-9: Velká část proroctví, která Marie Julie přijala od Ježíše nebo od jeho Matky, se týká Francie: „Francie, která v dávných dobách byla tak krásná, ztratí svou slávu a svou důstojnost. Vtrhnou do ní cizí národy bez srdce a bez slitování. Budou trýznit její syny. Učedníci, kteří nejsou podle mého evangelia, dají si pod vlivem nepřítele mnoho práce, aby vytvořili mši, která bude obsahovat slova, jež mé oči nesnášejí. Dříve než nastane království zmrtvýchvstání a pokoje, je třeba, aby Satan vládl jako svrchovaný vládce. Všechno opanuje. Až si všechno podrobí, bude vymazána každá vzpomínka na pravou víru, zmizí mnoho svatých chrámů, bude zničen můj obraz a můj Kříž. Jeho království nebude mít dlouhé trvání, ale dosáhne svého úplného triumfu a dospěje k tomu nenávistným způsobem jednání. (…) Vidím, že mnozí vstupují do tohoto nového náboženství, které otřásá zemí (…) vstupují do něho také biskupové. Vidím, jak jdou s hrdě vztyčenými hlavami, ale v srdci nemají myšlenky pro Mne a pro druhé duše, které pláčou v opuštěnosti. Když vidím tyto biskupy, a je jich mnoho, velmi mnoho, a za nimi jde stádo, celé stádo a bez rozmyslu se vrhají do záhuby a do pekla, moje Srdce je hluboce zraněno a umírá jako v době mého umučení. Moje bolest je ještě větší, protože jsem pro spásu těchto duší tolik vytrpěl, pro všechny duše, a nyní vidím, že více než polovina je zatracena. Zůstává jich tak málo, že kdybych vám řekl jejich počet, vaše srdce by nebyla k utišení. Toto nové náboženství zachvacuje všechny a všude se šíří. Pro velkou část mého lidu se stane prestižní záležitostí. Dětem se nedostane té cti, aby zakusily rozkoše pravé víry církve. Všechna mládež bude zkažena. Ztratím mnoho kněží, ti věrnější raději zemřou, než aby přijali toto hanebné náboženství. Církev zůstane po dlouhé měsíce bez vedení. Nastanou dny trvalé temnoty. Během této hrozné tmy vydají světlo jen posvěcené svíce. Každá taková svíce vydrží tři dny. V domech bezbožných nebudou svítit. Během těchto tří dnů se objeví démoni ve strašných podobách a naplní prostor hrozným rouháním. Blesky a jiskry proniknou do lidských obydlí, ale neuhasí požehnané svíce, které nezhasí ani vichry, ani strašná zemětřesení. Moře vyvalí své zpěněné vlny na pevninu. Země se změní v obrovský hřbitov. Země bude pokryta mrtvolami bezbožných i spravedlivých. Tři čtvrtiny lidského rodu zahynou. Krize dopadne náhle a na všechny. Tresty budou všeobecné a budou následovat bez ustání jeden za druhým. Lidé neuposlechli slova mé nejsvětější Matky ve Fatimě. Běda těm, kteří nyní neuposlechnou má slova. Lidé nepochopili, co jim měla říct válka. Častá zjevení mé Matky jsou dílem mého milosrdenství. Já ji posílám v síle Ducha Svatého, aby varovala lidi a zachránila, co se zachránit dá. Musím nechat dopadnout trest na celý svět, aby bylo mnoho duší zachráněno, protože jinak by zahynuly. Nesmíte zlořečit Mně ani mému nebeskému Otci za všechno utrpení a za všechno to, co ještě strašnějšího bude následovat. Je to dílo mé lásky. Pochopíte to až později. Musím přijít se svou spravedlností, protože lidé nepoznali dobu mé milosti. Míra hříchů je dovršena, ale mým věrným se nestane nic zlého. Přijdu na hříšný svět jako hrom se strašným hukotem za chladné zimní noci. Této bouři bude předcházet velmi horký vítr z jihu, těžké hroudy krup pokryjí zemi. Blesky z obrovských rudých ohnivých mraků zdevastují zemí a promění všechno v popel. Vzduch se naplní jedovatými plyny a smrtonosnými exhalacemi a cyklony od základu zničí dílo smělosti, šílenství a chtivosti po moci Města noci (Paříže). Anděl zhoubce jednou provždy zničí životy těch, kteří zpustošili mé království. (…) Když anděl zhouby skosí špatné býlí mečem mé spravedlnosti, peklo se vrhne s hněvem na spravedlivé a především na zasvěcené duše a bude je chtít zničit svým strašným terorem. Chci vás chránit, moji věrní, a dát vám znamení, která budou předcházet můj soud. Když uslyšíte za studené zimní noci burácet hrom tak silně, že se budou hory otřásat, zavřete rychle okna a dveře... Vaše oči nesmí využívat těchto strašných událostí k uspokojování své zvědavosti. Spojte se v modlitbě před křížem a svěřte se do ochrany nejsvětější Matky. Nepřipouštějte si žádnou pochybnost o své spáse: čím větší budete mít důvěru, tím neproniknutelnější bude ochrana, kterou vás chci obklopit. Zapalte požehnané svíce a modlete se růženec, a tak přečkejte tři dny a dvě noci. Třetí noc se hrůza utiší. Po hrůzách této dlouhé temnoty s rodícím se dnem se ukáže slunce se vším svým teplem. Bude po velkém zpustošení. Já, váš Bůh, všechno očistím. Ti, kdo přežijí, mají děkovat Svaté Trojici za její ochranu. Velkolepé bude království mého míru a moje Jméno bude velebeno a vzýváno od východu až do západu slunce. Modlete se, modlete se a čiňte pokání: neusněte jako moji učedníci v Olivové zahradě, protože Já jsem velmi blízko. Otcův hněv vůči lidstvu je velmi velký: Kdyby modlitba růžence a oběť Nejsvětější Krve nebyly Otci tak drahé, byla by zde na zemi již nevýslovná bída. Moje Matka se přimlouvá u Otce, u Mne a u Ducha Svatého. Tím se Bůh dá usmířit. Děkujte tedy mé Matce, že lidský rod ještě žije. Chovejte k ní dětskou úctu – Já sám jsem vám v tom dal příklad – Ona je Matkou Milosrdenství. Nezapomínejte ustavičně obnovovat oběť mé Nejdražší Krve. Moje Matka Mě ustavičně prosí a s ní mnoho kajících a smírných duší. Jí nemohu nic odmítnout. Proto jen díky mé Matce a těmto mým vyvoleným tyto dny budou zkráceny. Utěšujte se a ctěte mou Nejdražší Krev a nic se vám nestane. Vnuknu svému Zástupci, aby ustavičně přinášel Oběť mé Nejdražší Krve a uctíval mou Matku. Až uvidíte polární zář, vězte, že je to znamení další války. Když se znovu objeví světlo, moje Matka se vydá na cestu před sluncem, které zapadá, aby varovala dobré, že nastal čas. Zlí uvidí strašné zvíře a budou hrůzou a zoufalstvím křičet, ale bude pozdě. Zachráním mnoho duší (pro druhý život). Lidé se tomu vysmívali, protože mnoho z toho, co jsem poručil oznámit, abych vyzval lidi k obrácení, se ještě nestalo. Myslí si, že mohou urážet vyvolené duše, protože kvůli nim jsem o něco zdržel tu strašnou událost. Jestliže ve své dobrotě a pro smírné oběti, které se mi nabídly, zdržuji zkázu, neznamená to, že ji potlačuji. To nezávisí na úsudku těch, kteří jsou jako zabednění. Mám snad Já sám brát ohled na ty, kteří nechtějí nic vědět? Když si svět bude myslet, že je v naprostém bezpečí, přijdu jako zloděj v noci. Ještě je čas mého nesmírného Milosrdenství, kdy je možno dát se na pokání. Buďte připraveni a ve stavu milosti, pak budete pod mocnou ochranou svojí a mé Matky. Způsobím, aby se ve Francii narodila čistá a kající srdce, která budou milovat církev a Svatého otce a Francii. Bude to nová generace. Porostou v milosti a budou žít v království zbožného krále, který svými ctnostmi bude nejkrásnější ozdobou Francie. Abych zachránil svůj národ a Francii, budu to Já, kdo tak učiní skrze velký zázrak. Člověka, který ji má zachránit, nikdo z tvorů nezná. (…) Ten, který má držet žezlo, je skryt v Božím tajemství. (…) Bůh dá (tomuto vladaři) všechny potřebné milosti a nezbytné světlo, aby poznal prostředky pro obrodu lidstva tak, jak si to přeje Bůh. To bude bílý Král, nový svatý Ludvík, ještě větší a ještě světější: Bude uchráněn a bude svatý, protože Matka Boží ho chrání jako svého vlastního syna. Zachránila ho, aby byl dědicem zasloužené koruny, která mu byla odňata. Sestupuje z uťaté větve Lilií Francie, čelných představitelů francouzského trůnu. Vyjde z mého Svatého Srdce, ten, který je určen, aby přinesl mír. Jeho korunovací skončí všechno zlé.“


Překlad -lš-

Prameny:

Les prophéties de La Fraudais de Abbé Pierre Roberdel, Ed. Résiac;
Catholic Prophecy by Yves Dupont, Tan Books;
The Prophets and Our Times by Rev. R. Gerald Culleton, Tan Books.


Rado777
Hore
 Profil  
 
Poslať 12.01.2012 19:57:02   ANNA KATARÍNA EMMERICHOVÁ (1774-1824)
 

od 09.02.2007 15:16:54
napísal 189 príspevkov
Bydlisko: Bratislava, Kežmarok.
ANNA KATARÍNA EMMERICHOVÁ (1774-1824)


V súvislosti s mystickými posolstvami, budúcim vývojom a taktiež aj s problematikou tzv. ohavnosti spustošenia na svätom mieste prikladám niekoľko citácií z českého časopisu Světlo, ktorý sa venoval aj mystičke Anne Kataríne Emmerichovej (1774-1824). SVĚTLO – týdeník Matice cyrilometodějské. Matice cyrilometodějská v Olomouci. Pred každým odstavcom je uvedené číslo vydania, rok vydania a číslo strany.

Č. 2/2011, s. 9-11:

Marie Julie Jahenny (doplnění)

Ačkoliv při četbě proroctví Marie Julie Jahenny zaujme čtenáře nejvíce předpověď Božího zásahu a třídenní temnoty, nejzávažnější částí je líčení velkého úpadku víry, mravů a kázně v Církvi. Tato vize budoucnosti má svou obdobu v málo známých prorockých viděních blahoslavené Anny Kateřiny Emmerichové. Tato vidění stará více než dvě staletí nápadně odpovídají mnoha negativním jevům současného světa. Uvádíme proto pro srovnání výtah z těchto prorockých vidění německé stigmatizované mystičky na doplnění toho, s čím se k nám obrátil Pán prostřednictvím výjimečné francouzské charismatické ženy.

Z PROROCTVÍ BL. ANNY KATEŘINY EMMERICHOVÉ

Zdá se, že na začátku třetího tisíciletí byl satan skutečně spuštěn z řetězu a dostal svobodu uskutečnit své nenávistné záměry proti pokolení Beránka. Potvrzují nám to mnohá soukromá zjevení. Již téměř před dvěma staletími předpověděla osvobození Satana blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová.

„Uprostřed pekla jsem viděla strašnou temnou propast a v ní byl svržený Lucifer a byl spoután pevně řetězy. ...Sám Bůh to nařídil; bylo mi řečeno, pokud si dobře vzpomínám, že bude uvolněn na určitou dobu, padesát nebo šedesát let před rokem 2000. Určitý počet ďáblů bude uvolněn ještě dříve než Lucifer...“ „Viděla jsem falešnou církev, do města (Říma) přicházeli bludaři nejrůznějšího typu. ...Místní klérus byl vlažný, viděla jsem velkou temnotu... Zdálo se, že klam se šíří na všechny strany. Celé katolické skupiny byly utiskovány, vyháněny, zbaveny svobody, všude velké utrpení, války a prolévání krve. Divoká a nevzdělaná lůza páchala násilí. Ale to všechno netrvalo dlouho.“ „Viděla jsem cizí církev, která byla zbudována proti všem pravidlům... Nebyli zde andělé, aby bděli nad její výstavbou. V této církvi nebylo nic, co by přicházelo shůry. ...Bylo zde jen rozdělení a chaos. Byla to zřejmě církev lidského původu podle poslední módy, podobně jako nová nepravověrná církev v Římě, která se zdála té církvi podobná. (12. září 1820) V cizí církvi bylo všechno prováděno mechanicky. Všechno bylo podle lidského rozumu... Viděla jsem nejrůznější osoby, věci, nauky a názory. Bylo v tom něco pyšného, domýšlivého a násilného a zdá se, že budovatelé byli velmi úspěšní. Neviděla jsem ani jednoho anděla nebo světce, který by jim pomáhal. Ale v pozadí v dálce jsem viděla krutý národ vyzbrojený oštěpy. A viděla jsem jednu postavu, která se smála a řekla: »Postavte ho tak pevný, jak můžete. Jen my ho srovnáme se zemí.«“ „Mezi tím, co jsem viděla, bylo také velké procesí biskupů. Poznávala jsem jejich myšlenky a slova skrze obrazy, které jim vycházely z úst. Jejich hříchy proti náboženství byly znázorněny deformacemi jejich těla. Někteří měli jen tělo s temným mrakem místo hlavy. Jiní měli jen hlavu a jejich těla a srdce byla jako hustá pára. Někteří byli chromí, jiní ochrnutí; jiní zase spali nebo vrávorali. (1. června 1820) Viděla jsem snad všechny biskupy světa, ale jen málo z nich bylo takových, jak mají být. Viděla jsem také Svatého otce pohrouženého do modlitby a bohabojného. Jeho zjevu nechybělo nic, ale byl zesláblý pro vysoký věk a mnoho utrpení. Hlava se klátila ze strany na stranu a padala na hruď, jako by usínal. Upadal často do mrákot a zdálo se, že umírá. Ale když se modlil, posilovala ho nebeská zjevení. V té chvíli byla jeho hlava vzpřímená, ale jakmile mu opět klesla na hruď, viděla jsem mnoho osob, jak se rychle ohlížely napravo i nalevo, tj. Směrem k světu. Pak jsem viděla všechno, co se týkalo protestantismu, který postupně nabýval vrchu a katolické náboženství se hroutilo do úplného úpadku. Mnoho kněží bylo přitahováno svůdnými naukami, které hlásali mladí učitelé, a ti všichni přispívali k dílu zkázy. V těch dnech víra upadne velmi hluboko a zachová se na málo místech a v nemnohých domech a rodinách, které Bůh uchrání od pohrom a válek.“ (1820) „Viděla jsem mnoho církevních hodnostářů, kteří byli exkomunikováni, ale zdálo se, že se o to vůbec nestarají a neberou to na vědomí. Byli exkomunikováni, když spolupracovali s plány, vstupovali do sdružení a zastávali názory, na které bylo vysloveno anathema. Bylo možno vidět, jak Bůh potvrzuje dekrety, řády a interdikty, které vydává Hlava Církve a dodržuje je, i když lidé o ně nemají zájem, odmítají je a tropí si z nich posměch.“ „Viděla jsem jasně bludy, úchylky a nesčetné hříchy lidí. Viděla jsem jejich šílenství a zlobu jejich skutků proti pravdě a proti rozumu. Byli mezi nimi kněží a já jsem s velkou radostí snášela své utrpení, aby se obrátili a polepšili.“ „Viděla jsem mnoho pastýřů zapletených do záležitostí nebezpečných pro Církev. Budovali velkou církev, velkou a extravagantní. Do té měli být připuštěni všichni se stejnými právy: evangelíci, katolíci a nejrůznější sekty. Tak měla vzniknout nová církev. ...Ale Bůh měl jiné plány. (22. dubna 1823) Viděla jsem také různé oblasti země. Můj Průvodce (Ježíš) jmenoval Evropu a o jedné malé oblasti se vyjádřil překvapujícími slovy: »Hle, Prusko, nepřítel.« Pak mi ukázal jiné místo na severu a řekl: »Tato Moskva, země Moskvy přinese mnoho zla.«“ „Měla jsem vidění velkého soužení. Zdálo se mi, že klérus požadoval povolení, které nemohlo být schváleno. Viděla jsem mnoho starých kněží, kteří hořce plakali, zvláště jeden z nich. Také někteří mladí plakali. Ale jiní mezi nimi byli vlažní, a dělali bez námitek, co se po nich chtělo. Bylo to, jako by se lidé sami rozdělili na dvě strany.“ (12. dubna 1820) „Preláti vnitřní hierarchie se zdáli být neupřímní a zbavení horlivosti; nelíbili se mi. Mluvila jsem s papežem o biskupech, kteří mají být jmenováni. Řekla jsem mu, že nesmí opouštět Řím. Kdyby to udělal, vznikl by velký chaos. Myslel si, že zlo je nevyhnutelné a že by měl odejít, aby zachránil mnoho věcí. Byl velmi nakloněn tomu opustiti Řím a povzbuzovali ho, aby to udělal.“ „Viděla jsem žalostné věci. V chrámě se hrály hazardní hry, pilo se a mluvilo. Dvořili se zde ženám. Pronikly sem všechny druhy hanebnosti. Kněží všechno povolovali a panovala zde velká neúcta. Viděla jsem i židy, kteří se nacházeli pod podloubím chrámu. Všechno mě to naplňovalo velkým smutkem.“ (27. září 1820) „Církev se nacházela ve velkém nebezpečí. Musíme se modlit za papeže, aby neopouštěl Řím. Kdyby to udělal, vzniklo by tím nepředstavitelné zlo. Protestantská nauka a nauka schizmatických pravoslavných Řeků se všude šířila. Vidím na tomto místě Církev ohroženou tak rafinovaným zlem, že už zbývá sotva stovka kněží, kteří nejsou pomýlení. Všichni pracují na zničení, dokonce i klérus. Blíží se velká spoušť.“ (1. října 1820) „Když jsem viděla chrám Svatého Petra v troskách a způsob, jak se na tomto díle zkázy podílí mnoho příslušníků kléru, – přitom nikdo to nechtěl dělat otevřeně před druhými – byla jsem z toho tak znechucená a volala jsem Ježíše ze všech sil a žádala jsem ho o milosrdenství. Pak jsem uviděla svého nebeského Ženicha a On ke mně dlouho promlouval... Řekl mi mezi jiným, že toto přemisťování Církve z místa na místo znamená, že se bude jevit jak v úplném úpadku. Ale znovu vstane. I kdyby zůstal je jeden jediný katolík, Církev by zvítězila, protože se nezakládá na lidských úmyslech a lidském rozumu. Dal mi spatřit, že nezůstal takřka žádný křesťan v prapůvodním smyslu slova (4. Října 1820). Pak jsem viděla zjevení Matky Boží, která řekla, že soužení bude velmi veliké. Řekla, že tyto osoby se musí velmi vroucně modlit. ...Mají se modlit především za to, aby církev temnot opustila Řím.“ (25. října 1820) „Viděla jsem chrám Svatého Petra. Byl celý zbořený s výjimkou presbytáře a hlavního oltáře. Svatý Michael sestoupil ve zbroji do chrámu a hrozil mečem určitému počtu nehodných pastýřů, kteří chtěli vstoupit do chrámu. Ty části chrámu, které byly zbořeny, byly rychle obnovovány, aby mohly být slaveny bohoslužby tak, jak se patří. Ze všech částí světa přicházeli kněží a věřící a obnovovali chrám, protože ničitelé nebyli schopni pohnout těžkými základními kvádry.“ (1) (10. Září 1820) Měla jsem vidění svatého císaře Jindřicha. Viděla jsem ho v noci, samotného na kolenou u hlavního oltáře velkého a krásného chrámu... A viděla jsem blahoslavenou Pannu, jak sama sestupuje. Položila na oltář rudé sukno a na ně bílé plátno, na to položila knihu intarzovanou drahými kameny, zapálila svíce a věčné světlo... Přišel osobně Spasitel v kněžském rouchu. Mše byla krátká. Na konci mše nebylo evangelium svatého Jana. Když mše skončila, Maria se obrátila k Jindřichovi, vztáhla k němu ruku a řekla, že to bylo uznání za jeho čistotu. Povzbudila ho, aby neváhal. Viděla jsem anděla, který se dotklchrániče jeho kyčle, jako Jakuba. Jindřich zakusil velkou bolest a od toho dne kulhal.“ (2) (12. července 1820) „Viděla jsem jiné mučedníky, nikoliv nynější, ale budoucí. Viděla jsem tajné sekty, které nelítostně ohrožovaly velkou Církev. Vedle nich jsem viděla strašnou šelmu, která vystupovala z moře... Na celém světě byly zbožné a dobré osoby, zvláště klérus, trýzněny, utlačovány a vězněny. Měla jsem pocit, že se mají stát jednou mučedníky.“ „Když byla Církev z velké části zničena a zůstaly jen svatyně a oltáře, viděla jsem, jak do chrámu vstupují ničitelé se šelmou. Tak se potkali se ženou vznešeného chování, která zřejmě měla v lůně dítě, protože kráčela pomalu. Při pohledu na ni se nepřátelé zděsili a šelma nebyla schopná udělat krok vpřed. Natáhla šíji k Ženě, jako by ji chtěla pozřít, ale Žena se vrhla na zem v prostraci (na znamení podřízenosti Bohu – pozn. redakce) a hlava se dotýkala země. Když to šelma spatřila, utekla zpět do moře a nepřátelé ve velkém zmatku prchali... Pak jsem spatřila v dálce velkolepé šiky, které se blížily. V jejich čele jsem viděla muže na bílém koni. Vězni byli osvobozeni a připojovali se k nim. Všichni nepřátelé byli zahnáni. Viděla jsem Církev, jak byla obnovena a byla velkolepější než dříve“ (10. srpna 1820). „Minulou noc jsem byla zavedena do Říma, kde byl Svatý otec ponořen do velkého smutku a byl ještě ukryt, aby se vyhnul nebezpečným nástrahám. Byl velmi slabý a vyčerpaný bolestmi, starostmi a modlitbami. Mohl důvěřovat jen malému počtu osob a právě z toho důvodu se musel skrývat. Ale má s sebou stařičkého kněze, velmi prostého a zbožného. Byl to jeho přítel a pro jeho prostotu si mysleli, že není třeba ho odstranit. Ale tento muž přijímal od Boha velké milosti. Viděl a chápal mnoho věcí, o kterých informoval Svatého otce. Měla jsem pokušení informovat ho o zrádcích a pachatelích nepravostí, kteří byli členy staré hierarchie, aby je identifikoval.“ „Nevím, jakým způsobem jsem byla minulou noc přenesena do Říma a nacházela jsem se v blízkosti chrámu Santa Maria Maggiore. Viděla jsem velmi mnoho lidí zarmoucených a ustaraných, protože nikde nebylo vidět papeže, a také pro velký neklid a poplašné hlasy ve městě. Zdálo se, že lid nečeká, že by se brány chrámu otevřely, chtěl se jen modlit venku. Přivedlo je sem vnitřní vnuknutí. Ale já jsem se ocitla uvnitř v chrámě a otevřela jsem brány. Vstoupili překvapení a polekaní, že se brány otevřely. Zdálo se mi, že jsem za branou a že mě nemohli vidět. Nesloužil se zde žádný obřad, ale lampy byly rozsvíceny. Lid se pokojně modlil.“ „Když jsme procházeli se svatým Františkem a jinými světci Římem, viděli jsme velký palác zachvácený plameny odzdola až nahoru. Měla jsem velký strach, že obyvatelé paláce mohou uhořet, protože nikdo požár nehasil. Ale jak jsem se přiblížili, oheň se zmenšoval a viděli jsme začouzenou budovu. Procházeli jsme velkým počtem velkolepých komnat a konečně jsme našli papeže. Seděl potmě a spal na velkém křesle. Byl velmi nemocný a slabý a neschopný chůze.“ „Viděla jsem ještě jednou, že Petrova Církev byla ohrožována plánem, který zpracovala tajná sekta, a ničily ji blesky. Ale viděla jsem také, jak přišla pomoc právě, když utrpení vrcholilo. Viděla jsem blahoslavenou Pannu, jak sestupuje na Církev a rozprostírá nad ní svůj plášť. Viděla jsem papeže, který byl současně velice mírný a zároveň pevný... Viděla jsem velkou obnovu a Církev se vznášela vysoko k nebi.“ „Viděla jsem nového papeže, který bude velmi přísný. Převychová si chladné a vlažné biskupy. Není to Říman, ale Ital. Pochází z místa nedaleko Říma, myslím, že pochází ze zbožného královského rodu. Ale nějakou dobu musí být ještě mnoho bojů a zápasů“ (27. ledna 1822). „Přijdou velmi zlé časy, kdy nekatolíci svedou na scestí mnoho osob. Výsledkem bude velký zmatek. Viděla jsem také bitvu. Nepřátelé byli velmi početní, ale malé vojsko věřících jich pobilo celé řady. Během bitvy se Maria nacházela na úpatí pahorku a oděla se do brnění. Byla to strašná bitva. Nakonec zbylo jen málo věrných bojovníků, kteří přežili, ale vítězství bylo jejich“ (22. října 1822). „Vidím apoštoly, nikoliv ty z minulosti, ale apoštoly posledních časů a zdá se mi, že papež je mezi nimi.“ „Židé se vrátí do Palestiny a před koncem světa se stanou křesťany.“


Podle: www.entraevedi.org

Překlad -lš-

Poznámky:

(1) Vize o chrámu Svatého Petra v troskách má jistě symbolický smysl. Obraz ničení chrámu vyjadřuje útoky proti víře a úpadek církve, který nastane před obdobím triumfu a pokoje. Nicméně s ohledem na jiná četná proroctví není možno vyloučit, že i Vatikán zakusí materiální zpustošení.
(2) Je to jedno z četných proroctví o velkém monarchovi, který bude mít problém s nohou a bude kulhat.

Prameny:

„Catholic Prophecy“ by Yves Dupont, Tan Books;
„The Dolorous Passion of Our Lord Jesus Christ“, meditazioni di Anna Caterina Emmerich, Benziger Brothers, New York – 1904;
„The Prophets and Our Times“ by Rev. R. Gerald Culleton, Tan Books; „Trial, Tribulation and Triumph“ by Desmond A. Birch, Queenship Publishing


Rado777
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.01.2012 21:04:02   VÝZNAM PRAVEJ MARIÁNSKEJ ÚCTY
 

od 09.02.2007 15:16:54
napísal 189 príspevkov
Bydlisko: Bratislava, Kežmarok.
VÝZNAM PRAVEJ MARIÁNSKEJ ÚCTY


Autoritu sv. Ľudovíta Márie Grigniona z Montfortu (1673-1716) a jeho učenia Cirkev potvrdila predovšetkým kanonizáciou autora a prijatím jeho učenia. Taktiež prebieha proces, aby bol vyhlásený za učiteľa Cirkvi. Jeho vyčerpávajúca misionárska práca, tvrdé a neustále sebazapierania, ako aj pokus zo strany protivníkov otráviť ho, mu podlomili zdravie. Tak už 28. apríla 1716, vo veku 43 rokov, dokonáva svoju životnú púť počas misií v Saint-Laurent-sur-Sèvre. Tisíce ľudí sa s ním prišli rozlúčiť ešte prv, než ho pochovali vo farskom kostole tohto mestečka. Jeho hrob sa stal cieľom nespočetných pútí. Pápež Pius XII. ho 20. júla 1947 vyhlásil za svätého a určil jeho sviatok na 28. apríla, na výročný deň jeho smrti.

Jeho významné dielo O pravej úcte k Panne Márii, ktoré vzniklo pravdepodobne v roku 1712, a ktoré autor pôvodne nazýva Príprava na kráľovstvo Ježiša Krista, poskytuje inšpiratívne náhľady aj pre otázky spojené s druhým príchodom Ježiša Krista. Poslaním tohto diela je najmä predstaviť pravú mariánsku zbožnosť, a o tým ju odlíšiť od všetkých foriem nepravej a falošnej mariánskej úcty. Predmetom tohto príspevku pozostávajúceho najmä z vybraných citácií preto nebude rozoberanie mariánskej úcty, ale snaha o náhľad na význam vzťahu veriaceho kresťana k Panne Márii, a to so zreteľom na druhý príchod Ježiša Krista. Pred textami citácií z tohto diela, ktoré sú zvýraznené tučne, sú v zátvorke uvedené čísla príslušných odsekov z autorovho spisu. V zátvorkách sú taktiež uvedené texty poznámok pod čiarou, ktoré sú bez zvýraznenia, a nasledujú hneď na mieste príslušnej poznámky pod čiarou.


Autor vidí úzku súvislosť medzi prvým a druhým príchodom Spasiteľa na svet. Ako píše:


[13.] „Lebo tá, ktorá ho dala svetu prvý raz, prinesie ho svetu v žiare i druhý raz.“

[19.] Ak podrobnejšie skúmame ďalší život Ježiša Krista, zistíme, že chcel začať konať svoje zázraky prostredníctvom Márie. Posvätil svätého Jána v lone svätej Alžbety, jeho matky, slovami Márie, hneď, ako prehovorila. Toto bol prvý a najväčší zázrak v poriadku milosti. Svoj prvý zázrak v poriadku prírody tiež urobil na jej pokornú prosbu, keď na svadbe v Káne premenil vodu na víno. Začal a pokračoval v zázrakoch skrze Máriu a skrze ňu v nich bude pokračovať až do skončenia vekov.


[29.] Boh Otec si praje, aby sa jeho deti rodili skrze Máriu až do skončenia sveta, preto jej prikázal: In Jacob inhabita – „V Jakubovi prebývaj.“
(Sir 24,13). To značí: urob si svätý príbytok uprostred mojich vyvolených detí, ktorých predobrazom je Jakub! A nie medzi deťmi diabla a zatratených, ktorých predobrazom je Ezau.

[33.] Svätý Augustín prekonáva samého seba i všetko, čo som až dosiaľ povedal, keď hovorí, že vyvolení sú počas svojho života ukrytí v lone najsvätejšej Panny, aby sa pripodobnili obrazu Božieho Syna. Tam sú touto dobrou Matkou chránení, živení, opatrovaní a rozvíjaní až dokiaľ ich neporodí pre posmrtnú slávu.
(Autor tu spája dva texty: SVÄTÝ AUGUSTÍN: De virginitate a De symbolorum ad catechumenos.) Preto Cirkev právom nazýva smrť spravodlivých dňom ich zrodenia. Ó, aké veľké tajomstvo, neznáme zatrateným a málo známe aj vyvoleným!

[46.] Všetci bohatí spomedzi ľudí – aby som použil výraz Ducha Svätého s vysvetlením svätého Bernarda (Porov. Ž 45,13; SVÄTÝ BERNARD: Sermo IV in antifona Salve Regina) - všetci bohatí spomedzi ľudí budú hľadieť s prosbou na tvoju tvár po všetky veky, a zvlášť na konci sveta. To značí, že tí najväčší svätci, čiže duše najbohatšie na milosti a čnosti, budú najhorlivejšie vzývať presvätú Pannu a na ňu ustavične upierať zrak ako na dokonalý vzor na nasledovanie a ako na svoju mocnú pomocníčku a ochrankyňu.

[47.] Povedal som, že toto sa odohrá najmä ku koncu sveta, a to vskutku čoskoro. Lebo Najvyšší spolu so svojou Matkou si najprv vyformujú veľkých svätcov, ktorí budú prevyšovať vo svätosti väčšinu ostatných svätcov tak, ako libanonské cédre prevyšujú malé kry. Toto bolo vyjavené jednej svätej duši, ktorej život opísal DeRenty (Mária des Vallées († 1656), známa mystička, ktorej duchovným vodcom bol svätý Ján Eudes).

[48.] Tieto veľké duše, plné milosti a nadšenia, budú vybrané, aby odporovali Božím nepriateľom zúriacim na všetkých stranách. Budú zvlášť oddané presvätej Panne, ktorá ich bude osvetľovať svojím svetlom, kŕmiť svojím mliekom, viesť svojím duchom, podopierať svojím ramenom a udržovať pod svojou ochranou tak, že títo budú jednou rukou bojovať a druhou budovať. Jednou rukou budú bojovať, obracať a potláčať bludárov s ich bludmi, odpadlíkov s ich rozkolmi, modloslužobníkov s ich modlami a hriešnikov s ich zlobami. Druhou rukou budú budovať chrám toho pravého Šalamúna a mystické Božie mesto, čo sú len synonymá pre najsvätejšiu Pannu, ktorú mnohí Cirkevní otcovia nazývali Šalamúnovým chrámom a Božím mestom. Svojím slovom a príkladom budú viesť všetkých ľudí k pravej úcte. Toto im prinesie mnoho nepriateľov, ale i mnoho víťazstiev a Bohu veľkú slávu. Tieto veci vyjavil sám Pán svätému Vincentovi Ferrerskému, (SVÄTÝ VINCENT FERRERSKÝ: Tractatus de vita...) veľkému apoštolovi svojho storočia, a on ich opísal v jednom zo svojich diel. Zdá sa, že toto bolo predpovedané Svätým Duchom v 58. žalme: (Porov. Ž 59, 14b-16a. Literárny zmysel tohto 59. žalmu sa vzťahuje na obrátenie sa Židov a na ohlasovanie evanjelia pred koncom sveta.). Et scient quia Dominus dominabitur Jacob et finium terrae; convertentur ad vesperum, et famem patientur ut canes, et circuibunt civitatem. – „Boh bude panovať Jakubovi a celej zemi; na večer sa obrátia, budú trpieť hladom ako psy a pobehovať po meste, hľadajúc pokrm.“ Týmto mestom, ktoré budú ľudia pred koncom sveta obchádzať, aby sa obrátili a zahnali hlad po spravodlivosti, je presvätá Panna, ktorú Duch Svätý nazýva Božím mestom.

[49.] Spása sveta sa začala cez Máriu a takisto bude cez ňu dokonaná. Počas prvého príchodu Ježiša Krista len veľmi zriedka vystúpila do popredia, a to preto, aby sa ľudia, ktorí boli vtedy ešte len málo poučení a osvietení ohľadom osoby jej Syna, nevzdialili od pravdy pod vplyvom príliš silného a príliš zmyslového priľnutia k nej – čo by sa zrejme bolo i prihodilo, keby ju boli poznali, vďaka obdivuhodným krásam, ktorými ju Najvyšší obdaril i navonok. Toto je také pravdivé, že svätý Dionýz Areopagita nám hovorí, že keď ju videl, vďaka jej tajomným nádherám a neporovnateľným krásam bol by ju pokladal za božstvo, keby mu jeho pevná viera nehovorila opak. Ale tieto dôvody, ktoré viedli Ducha Svätého k ukrytiu svojej Nevesty počas jej života a k jej nepatrnému odhaleniu od prvého ohlasovania Evanjelia, pri druhom príchode Ježiša Krista už nebudú jestvovať. Preto ju Duch Svätý vyjaví a urobí známou a cez ňu privedie ľudí k tomu, aby poznali Ježiša Krista, aby ho milovali a aby mu slúžili.


a) Zjavenie Panny Márie svetu



[50.] Prečo teda Boh chce v týchto posledných časoch zjaviť a odhaliť svetu Máriu, veľdielo svojich rúk?

1) Pretože počas svojho života zostávala ukrytá a svojou hlbokou pokorou sa ponížila až do prachu, obdržiac od Pána cez jeho apoštolov a evanjelistov milosť, že nebola odhalená.
2) Pretože tak, ako je Božím veľdielom slávy v nebi, presvätá Panna je i jeho veľdielom milosti tu na zemi, a preto Pán chce, aby bol za to oslavovaný a chválený žijúcimi na zemi.
3) Pretože je Zornicou predchádzajúcou a ohlasujúcou Slnko spravodlivosti – ktorým je Ježiš Kristus – a preto ľudia musia spoznať a uznať Pannu Máriu, aby mohli spoznať a uznať Pána Ježiša.
4) Pretože je cestou, ktorou k nám Ježiš prišiel po prvý raz, bude cestou, ktorou príde po druhý raz, aj keď nie tým istým spôsobom.
5) Pretože je bezpečným prostriedkom, ako aj priamou a nepoškvrnenou cestou vedúcou k plnému spojeniu s Ježišom Kristom; preto tie sväté duše, ktoré majú svietiť žiarou svätosti, nájdu Ježiša iba skrze ňu. Ten, kto nájde Máriu, nájde život, čiže Ježiša Krista, ktorý je Cesta, Pravda a Život. No kto môže nájsť Máriu bez toho, že by ju hľadal? A kto ju hľadá bez toho, že by ju poznal? Veď predsa nehľadáme a netúžime po tom, čo nepoznáme! Preto je nevyhnutné, aby Mária bola ešte viac známa než dosiaľ, na väčšie poznanie a slávu Najsvätejšej Trojice.
6) V týchto posledných časoch Mária musí zažiariť viac než kedykoľvek predtým svojím milosrdenstvom, svojou mocou a svojou milosťou: milosrdenstvom, aby zhromaždila a s láskou prijala tých úbohých hriešnikov a blúdiacich, ktorí sa obrátia a navrátia sa do Katolíckej cirkvi; mocou zažiari proti nepriateľom Božím, proti modloslužobníkom, rozkolníkom, mohamedánom, židom a zatvrdilým bezbožníkom, ktorí sa strašne vzbúria, aby sľubmi a hrozbami zviedli ľudí a priviedli ich ku skaze; a konečne, musí zažiariť milosťou, aby oduševnila a podržala chrabrých bojovníkov a verných služobníkov Ježiša Krista bojujúcich za jeho záujmy.
7) A nakoniec, Mária musí byť strašná pre diabla a jeho prívržencov ako armáda v boji zoradená do šíkov
(Zakladateľ Máriinej légie a sluha Boží Frank Duff (1889-1980), inšpirovaný naším autorom, prevzal ako antifónu k Magnifikatu, ktorý je každodennou povinnou modlitbou legionárov, práve tento verš: „Ktože je tá, čo vychádza sťa zornica, krásna ako mesiac, jasná ako slnko, strašná ako šíky pod zástavami?“ (Pies 6,10) najmä v týchto posledných časoch, lebo diabol dobre vie, že má málo času – menej než kedykoľvek – na záhubu duší, a preto každým dňom zdvojnásobuje svoje úsilie a útoky. Vskutku čoskoro vyvolá kruté prenasledovania a nastaví strašné pasce verným služobníkom a pravým deťom Márie, nad ktorými víťazí ťažšie než nad ostatnými.

[51.] Najmä počas tých posledných a krutých diablových prenasledovaní, ktoré sa každým dňom budú zväčšovať až do doby kráľovstva Antikrista, treba očakávať vyplnenie tohto prvého a slávneho proroctva, ako i Božieho prekliatia vysloveného v raji proti hadovi. Teraz ho tu objasníme na väčšiu slávu najsvätejšej Panny, na spásu jej detí a na diablovo zahanbenie. Inimicitias ponam inter te et mulierem, et semen tuum et semen illius; ipsa conteret caput tuum, et tu insidiaberis calcaneo ejus. – „Nepriateľstvo ustanovujem medzi tebou a ženou, medzi tvojím potomstvom a jej potomstvom; ona (Podľa Neovulgáty je „ono“.) ti rozšliape hlavu a ty mu zraníš pätu.“(Gn 3,15).

[52.] Boh ustanovil a utvoril len jediné nepriateľstvo, a to nezmieriteľné, ktoré pretrvá a bude rásť až do konca: nepriateľstvo medzi Máriou, svojou dôstojnou Matkou, a diablom; medzi deťmi a služobníkmi svätej Panny a deťmi a prisluhovačmi Lucifera. A to až do takej miery, že najstrašnejším nepriateľom diabla, akého kedy Boh ustanovil, je Mária, jeho svätá Matka. Už v raji – i keď vtedy existovala ešte len v Božom pláne – ju obdaril takou veľkou nenávisťou voči tomuto prekliatemu nepriateľovi Boha, takou veľkou schopnosťou odhaľovať zloby tohoto starého hada a takou veľkou mocou poraziť, sklátiť a rozdrviť tohto pyšného bezbožníka, že sa jej bojí viac než všetkých anjelov a ľudí dohromady, a v istom zmysle i viac než samého Boha. No to nie preto, že by hnev, nenávisť a moc Božia neboli nekonečne väčšie než svätej Panny, keďže jej dokonalosti sú ohraničené, ale najmä preto, že pyšný Satan trpí nekonečne viac, keď ho poráža a trestá malá a ponížená Pánova služobnica a jej pokora ho pokoruje viac než božská moc.
(Porov. číslo 42. Na inom mieste autor píše: „Diablova pýcha je ešte viac pokorená, keď sa vidí porazený a pod nohami svätej Panny, najponíženejšej zo všetkých stvorení, ktoré kedy jestvovali, než keby bol drvený všemohúcou rukou Pánovou.“ (Cahier de notes, 70). Okrem toho Boh udelil Márii takú veľkú moc nad diablami, že títo – ako to boli na ich vlastnú škodu často prinútení vyzradiť ústami posadnutých, sa obávajú viac jej jediného vzdychu za niektorú dušu než modlitieb všetkých svätých a viac sa boja jej jediného pohrozenia než všetkých svojich ďalších múk.

[53.] Čo Lucifer stratil pýchou, to Mária získala pokorou. Čo Eva stratila a priviedla do zavrhnutia neposlušnosťou, to Mária zachránila poslušnosťou. (Táto paralela je obľúbená u Cirkevných otcov; napr. SVÄTÝ IRENEJ: Adversus haereses. PIUS XII.: Ad caeli Regina (1954): „V diele duchovnej spásy Panna Mária bola z vôle Božej spojená s Ježišom Kristom, pôvodcom spásy, tak, ako bola Eva spojená s Adamom, pôvodcom smrti; a to v takej miere, že môžeme o našom Vykúpení povedať, že sa udialo podľa istej rekapitulácie, na základe ktorej ľudské pokolenie, podrobené smrti skrze jednu pannu, sa zachránilo prostredníctvom inej panny...“). Eva privolila hadovi, a tým strhla so sebou do záhuby všetky svoje deti, zanechajúc ich v hadovej moci. Mária tým, že zostala dokonale verná Bohu, zachránila nielen seba, ale i všetky svoje deti a služobníkov, zasvätiac ich jeho Majestátu.

[54.] Boh ustanovil nielen jedno nepriateľstvo, ale nepriateľstvá: nielen medzi Máriou a démonom, ale i medzi pokolením svätej Panny a pokolením démonovým. To značí, že Boh vložil nepriateľstvá, antipatie a tajné nenávisti medzi skutočné deti i služobníkov svätej Panny a deti i otrokov diablových: navzájom sa vôbec nemilujú, vnútorne sa vôbec nepriťahujú. Deti Beliálove, čiže Satanovi otroci a priatelia sveta (lebo vskutku je to to isté), až dosiaľ vždy prenasledovali a ešte viac budú prenasledovať tých i tie, čo prináležia najsvätejšej Panne: ako kedysi Kain a Ézau - predobrazy zavrhnutých – prenasledovali svojich bratov Ábela a Jakuba – predobrazy vyvolených. Ale pokorná Mária vždy zvíťazí nad Pyšným a jej víťazstvo bude také veľké, že mu rozdrví hlavu, sídlo jeho pýchy. Vždy odhalí jeho hadiu zlobu, odhalí jeho pekelné pretvárky, zmarí jeho diabolské nahovárania a ochráni až do konca vekov svojich verných služobníkov pred jeho ukrutnými pazúrmi. Moc Márie nad všetkými diablami však zažiari najmä v posledných časoch, keď Satan bude číhať na jej pätu, čiže na jej ponížených otrokov i na jej jednoduché deti, ktoré povolá do vojny proti Satanovi. Pred svetom budú maličkí a prostí, pokorení pred ostatnými ako päta; budú šliapaní a prenasledovaní tak, ako je päta vzhľadom na ostatné údy tela. No budú bohatí na Božiu milosť, ktorú im Mária hojne nadelí. Pred Bohom budú veľkí a pokročilí vo svätosti, budú prevyšovať všetky stvorenia svojou oduševnenou horlivosťou a budú tak mocne podopieraní Božou pomocou, že s pokorou päty a v spojení s Máriou rozšliapu diablovu hlavu a prinesú víťazstvo Ježišovi Kristovi.



b) Mariánski apoštoli


[55.] A nakoniec, Boh chce, aby v súčasnosti ľudia Máriu viac poznali, viac milovali a viac si ju ctili. Viac než kedykoľvek predtým: a bezpochyby sa tak i stane, ak predurčení začnú s milosťou a svetlom Ducha Svätého vnútorne a dokonale uskutočňovať to, čo im o chvíľu objasním. Potom uvidia jasne – no iba v miere úmernej ich viere – túto krásnu Morskú hviezdu, a nasledujúc jej správanie, budú môcť zakotviť v dobrom prístave i napriek búrkam a pirátom. Spoznajú veľkosť tejto Panovníčky (Porov. napr. SVÄTÝ EFRÉM: Hymni de B. Maria; SVÄTÝ GREGOR NAZIANSKÝ: Poemata dogmatica; ORIGENES: Homiliae in S. Lucam; SVÄTÝ HIERONYM: Liber de nominibus hebraies; SVÄTÝ ALFONZ Z LIGUORI: Le glorie di Maria. PIUS XII.: Ad caeli reginam(1954): „Teológovia vypracovali doktrínu, podľa ktorej najsvätejšiu Pannu nazývame Kráľovnou všetkého stvorenstva, Kráľovnou sveta a Panovníčkou vesmíru.“.) a úplne sa zasvätia jej službe ako jej podriadení a otroci lásky. Okúsia jej materskú láskavosť aj dobrotu a budú ju nežne milovať ako jej milované deti. Spoznajú jej milosrdenstvo, ktorého je plná, a uvedomia si potrebu jej pomoci a budú sa k nej utiekať vo všetkých veciach ako ku svojej milej orodovkyni a prostredníčke u Ježiša Krista. Spoznajú, že ona je najbezpečnejším, najľahším, najkratším a najdokonalejším prostriedkom ako prísť k Ježišovi Kristovi (Porov. čísla 152-168.) a oddajú sa jej bez výhrad, telom i dušou, aby takto plne patrili jemu.

[56.] Ale akí budú títo služobníci, otroci a deti Márie? Budú ohnivým plameňom, Pánovými sluhami, ktorí všade zapália oheň božskej lásky. Budú sicut sagittae in manu potentis
(Ž 127,4: „ako šípy v ruke bojovníka“.) „ako ostré šípy v ruke mocnej“ Panny na prebodnutie jej nepriateľov. Budú ako Léviho synovia, dôkladne očistení v ohni veľkých skúšok a pevne spojení s Pánom. Ponesú zlato lásky vo svojich srdciach, kadidlo modlitby vo svojich dušiach a myrhu umŕtvovania vo svojich telách. Budú všade Kristovou ľúbeznou vôňou pre malých a prostých, zatiaľ čo budú vôňou smrti pre veľkých, bohatých a pyšných tohto sveta.

[57.] Budú ako hrmiace a poletujúce oblaky v jemnom vanutí Ducha Svätého. Nebudú viazaní na nič, ani ničím prekvapení. Nebudú sa trápiť pre nič, ale budú rozlievať dážď Božieho slova a večného života. Zahrmia proti hriechu a zadunia proti svetu. Zasiahnu diabla i jeho prívržencov. Skrz-naskrz prebodnú svojím dvojsečným mečom Božieho slova – či pre život a či pre smrť – všetkých, ku ktorým budú poslaní Najvyšším.


[58.] Budú apoštolmi posledných časov, ktorých Pán mocností obdarí výrečnosťou i silou konať zázraky, a dobyjú slávne víťazstvá nad svojimi nepriateľmi. Budú spávať bez zlata i striebra, a čo viac, aj bez starostí, inter medios cleros
(Je to komentár na Ž 68,13-14 podľa Vulgáty.) „uprostred ostatných kňazov“, duchovenstva a kléru. No i tak budú mať strieborné krídla holubice, aby mohli s čistým úmyslom na Božiu slávu a na spásu ľudí zaletieť ta, kam ich Duch Svätý pošle. A na miestach, kde budú kázať, zanechajú iba zlato lásky, ktorá je naplnením zákona

[59.] Napokon vieme, že oni budú pravými učeníkmi Ježiša Krista. Budú kráčať po stopách jeho chudoby, pokory, pohŕdania svetom a jeho lásky. Budú vyučovať úzku Božiu cestu podľa čistej pravdy, podľa svätého evanjelia, a nie podľa svetských zásad. Nebudú mať z nikoho strach, nebudú brať ohľad na osobu. Nikoho neušetria, nebudú počúvať ani sa báť nijakého smrteľníka, hocako mocného. V ústach budú mať dvojsečný meč Božieho slova, na pleciach zakrvavenú štandardu Kríža, v pravej ruke kríž a v ľavej ruženec; v srdciach sväté mená Ježiš a Mária a v celom svojom správaní skromnosť a umŕtvovanie Ježiša Krista. Hľa, toto sú veľkí muži, čo prídu. Vyformuje ich Mária z príkazu Najvyššieho, aby rozšírili jeho vládu i na bezbožníkov, modloslužobníkov a mohamedánov. Ale kedy a ako sa to stane? ... Iba Boh to vie: na nás je, aby sme zmĺkli, prosili, vzdychali a čakali: Expectans exspectavi
(Ž 40,2: „Čakal som, čakal“.).

[114.] Už teraz vidím zúrivosťou sa trasúce zvery, ktoré svojimi diabolskými zubami budú chcieť roztrhať toto dielko ako i toho, ktorým si Duch Svätý poslúžil k jeho napísaniu, alebo ho aspoň pochovať v tmách a v tichu truhlice. (Rukopis zostal uchránený od protináboženského zúrenia Francúzskej revolúcie v tmách a v tichu truhlice v mestečku Svätý Vavrinec nad Sevrou, v poli vedľa kaplnky svätého Michala Archanjela, až do 29. apríla 1842 a prvýkrát bol publikovaný v roku 1843.) Rovnako zaútočia a budú prenasledovať aj tých a tie, čo ho budú čítať a uskutočňovať vo svojom živote. Ale to nič! Ba tým lepšie! Takáto perspektíva ma povzbudzuje a prináša mi nádej na veľký úspech. To jest, na veľký zástup udatných a chrabrých bojovníkov Ježiša a Márie, jedného i druhého pohlavia, aby v časoch nebezpečnejších, než aké kedy boli a ktoré čoskoro prídu, zdolali svet, diabla i padlú prirodzenosť! Qui legit, intelligat. Qui potest capere, capiat (Mt 24,15: „Kto číta, nech pochopí.“ a Mt 19,12: „Kto to môže pochopiť, nech pochopí.“).

[153.] Čím to teda je, namietne verný sluha Márie, že verní služobníci tejto dobrej Matky majú toľko príležitostí trpieť – a viac ako tí, ktorí jej nie sú až takí oddaní? Veď sa im protirečí, sú prenasledovaní, osočovaní, nemôžu ich zniesť; alebo kráčajú vo vnútorných temnotách a po púšťach, kde nieto ani najmenšej kvapky nebeskej rosy. Ak táto nábožnosť k svätej Panne uľahčuje cestu k Ježišovi Kristovi, čím to je, že títo sú najviac križovaní?

[154.] Odpovedám, že vskutku je pravdou, že najvernejší služobníci svätej Panny, keďže sú jej najobľúbenejšími, dostávajú najväčšie nebeské milosti i láskavosti, a to sú kríže. No hneď aj tvrdím, že práve títo nesú kríže s väčšou ľahkosťou, zásluhami i slávou, a že čo by tisíckrát zastavilo alebo zvalilo iných, týchto nezastaví ani raz, ba poháňa ich to dopredu. A to preto, že táto dobrá Matka, plná milosti a naplnená Duchom Svätým, im všetky tieto kríže, ktoré im sama vyrezáva, nakladá do cukru materskej nežnosti a natiera čistou láskou. Až tak, že ich radostne hltajú ako nakladané orechy, aj keď tie sú samy o sebe horké. A verím, že každý, kto chce byť oddaný a zbožne žiť v Ježišovi Kristovi, a teda aj znášať prenasledovanie a niesť každý deň svoj kríž, nikdy neunesie ťažké kríže, alebo nie s takou radosťou, ani nevydrží až do konca, ak nebude mať nežnú úctu k svätej Panne, ktorá je sladkosťou kríža. Je to ako so zelenými orechmi: nemožno ich jesť bez veľkého premáhania, ak nie sú naložené v cukre.



ZDROJ:

Všetky citácie pochádzajú z diela sv. Ľudovíta Márie Grigniona z Montfortu: O pravej úcte k Panne Márii, dostupného na internete:

http://www.frcth.uniba.sk/fileadmin/use ... _Marii.pdf


Rado777
Hore
 Profil  
 
 
Obrázok užívateľa

od 07.08.2006 23:41:06
napísal 11034 príspevkov
Rado777 píše:
Z PROROCTVÍ BL. ANNY KATEŘINY EMMERICHOVÉ
... „Židé se vrátí do Palestiny a před koncem světa se stanou křesťany.“
otázkou je, či myslí niektorých, alebo všetkých.

Mnohí Židia sa už vrátili do Palestíny, niektorí sa naopak stali kresťanmi.

Ale všetci sa asi kresťanmi nestanú, keďže z nich má vzísť aj antichrist. Vraj len nejaký veľký počet. No to o súčasných ťažko možno povedať, že by sa už stalo, takže ešte do toho konca sveta ostáva ešte času dosť ; )
Hore
 Profil  
 
 

od 09.02.2007 15:16:54
napísal 189 príspevkov
Bydlisko: Bratislava, Kežmarok.
Didymos píše:
Rado777 píše:
Z PROROCTVÍ BL. ANNY KATEŘINY EMMERICHOVÉ
... „Židé se vrátí do Palestiny a před koncem světa se stanou křesťany.“
otázkou je, či myslí niektorých, alebo všetkých.

Mnohí Židia sa už vrátili do Palestíny, niektorí sa naopak stali kresťanmi.

Ale všetci sa asi kresťanmi nestanú, keďže z nich má vzísť aj antichrist. Vraj len nejaký veľký počet. No to o súčasných ťažko možno povedať, že by sa už stalo, takže ešte do toho konca sveta ostáva ešte času dosť ; )


Zdravím Didymos,


Ako hovorí:


Katechizmus Katolíckej cirkvi:


673 Po nanebovstúpení je Kristov príchod v sláve blízky, hoci nám „neprislúcha poznať časy alebo chvíle, ktoré Otec určil svojou mocou“ (Sk 1,7) Tento eschatologický príchod sa môže uskutočniť v ktorúkoľvek chvíľu, hoci ho ešte niečo „zadŕža“, takisto ako aj konečnú skúšku, ktorá ho bude predchádzať.

674 Príchod osláveného Mesiáša závisí v každej chvíli dejín od jeho uznania celým Izraelom, ktorého časť sa zatvrdila v nevere voči Ježišovi. Svätý Peter to hovorí jeruzalemským Židom po Turícach: „Kajajte sa teda a obráťte sa, aby sa zotreli vaše hriechy a prišli časy osvieženia od Pána. Vtedy pošle Ježiša, vám určeného Mesiáša, ktorého musí prijať nebo až do čias, keď sa všetko obnoví, ako o tom Boh odpradávna hovoril ústami svojich svätých prorokov“ (Sk 3,19-21). A svätý Pavol po ňom tvrdí: „Lebo keď ich strata je zmierením sveta, čím bude ich prijatie, ak nie život z mŕtvych?“ (Rim 11,15). Vstup plného počtu Židov (840) do mesiášskej spásy po plnom počte pohanov umožní Božiemu ľudu dosiahnuť Kristovu plnosť, v ktorej „bude Boh všetko vo všetkom“(58) (1 Kor 15,28).

840 Napokon, keď sa vezme do úvahy budúcnosť, (674) Boží ľud Starej zmluvy a nový Boží ľud smerujú k podobnému cieľu: očakávajú príchod (alebo návrat) Mesiáša. Ale na jednej strane je to očakávanie návratu Mesiáša, ktorý zomrel a vstal z mŕtvych a je uznávaný za Pána a Božieho Syna; na druhej strane je to zasa očakávanie príchodu Mesiáša (ktorého črty ostávajú zahalené) na konci čias, očakávanie, ktoré sprevádza dráma nepoznania alebo neuznania Ježiša Krista. (597).


Myslím, že kľúčové slovné spojenie je „plný počet“, resp. „celý Izrael“. Tiež to vidím skôr tak, že pôjde o rozhodujúcu tendenciu v postoji Židov, a nie o aritmetické vyjadrenie miery. Avšak práve preto, že iba Boh vie, kto sa v „časoch osvieženia od Pána“ obráti, a kto nie, rozhodne by som toto z pohľadu jednotlivca nepovažoval za spoľahlivé rozlišovacie znamenie pre druhý príchod Ježiša Krista. Veď je zrejmé, že aj medzi pokrstenými kresťanmi bude mnoho prisluhovačov antikrista, a to napriek tomu, že formálne už dávno uzavreli zmluvu s Mesiášom. Je veľmi pravdepodobné, že tak to bude aj v prípade obyvateľov Izraela.

Ak má antikrist povstať ako osoba zo Židov, údajne z kmeňa Dan, môže to byť následkom jeho geniálnej schopnosti vyjednávania a uzatvárania kompromisov. Toto by mohlo byť dôvodom, prečo si získa veľké uznanie v globálnom rozsahu. A táto jeho schopnosť môže byť ocenená asi najviac až potom, čo už prebehla napr. vojenská katastrofa veľkého rozsahu, ktorá pravdepodobne môže byť sprevádzaná, alebo aj vyvolaná, sociálnymi útrapami, a ľudia si budú želať najmä mier a poriadok. Príkladom tohto „mechanizmu uvažovania“ je napr. povojnová existencia a vplyv OSN. V týchto časoch však ani Boh nebude mlčať a zrejme aj mnohí Židia dostanú vnuknutie, že tak silne prenasledovať a nenávidieť pravých kresťanov nemôže nikto iný, ako ten najväčší odporca pravého Boha, teda aj ich Boha. Spasiteľ sa pre nich môže aj takto stať podstatne bližším. Židia ako náboženská entita môže byť už v globálnej antikristovskej mašinérii celkom bezvýznamná, a možno aj preto jej bude poskytnutý čas na rozhodujúcu premenu toho posledného zvyšku, ktorý ešte neprijal do srdca Ježiša Krista.

Keďže dnešné časy sú aj veľmi dynamické, všetky procesy k týmto udalostiam sú už zrejme naštartované. Je akoby cítiť, že miera všeobecného chaosu, zloby a apostázy, sa dostáva na kritický stupeň, a je celkom možné, že mnohé uvedené procesy môžu prebiahať aj popri sebe. Preto by bolo hazardom a v rozpore s Evanjeliom prestať „vyčkávať“ návrat Spasiteľa. A taktiež je možné, že mystici, ktorí udalosti vykreslili v dosť dramatických obrazoch, tak mohli urobiť aj preto, že miera bezbožnosti našej súčasnosti bola z ich pohľadu priam nepredstaviteľná. Rozhodujúci zápas sa odohráva proti nepriateľom „v povetrí“, t. j. na duchovnej úrovni, a to platí pre každého človeka. Vonkajšie sledovanie javov vo svete môže byť neraz klamlivé. Musíme bdieť práve preto, že to „kedy príde“ nevieme, a naše oči nám prezradia pravdepodobne menej, než naše srdce opreté o vieru.


Rado777
Hore
 Profil  
 
Poslať 18.01.2012 11:38:51   
 

od 12.06.2002 14:13:24
napísal 5702 príspevkov
Bydlisko: Pezinok
Didymos píše:
Rado777 píše:
Z PROROCTVÍ BL. ANNY KATEŘINY EMMERICHOVÉ
... „Židé se vrátí do Palestiny a před koncem světa se stanou křesťany.“
otázkou je, či myslí niektorých, alebo všetkých.

Mnohí Židia sa už vrátili do Palestíny, niektorí sa naopak stali kresťanmi.

Ale všetci sa asi kresťanmi nestanú, keďže z nich má vzísť aj antichrist. Vraj len nejaký veľký počet. No to o súčasných ťažko možno povedať, že by sa už stalo, takže ešte do toho konca sveta ostáva ešte času dosť ; )
Vsetkych? Nikde sa nevravi, ze vsetkych ale, ze budu mat svoj stat na povodnom mieste a ze sa z nich stanu krestania.

Rozoberas nesuvisiacu vec a vyrabas chybny dalekosiahly zaver, ze mame dost casu.

Pozoruj co sa okolo teba deje.
Je oznameny Bozi skutok - Varovanie, pri ktorom sa Pan sa ukaze naraz vsetkym ludom na Zemi, v jednom okamihu kazdemu zvlast a osobne.
Nie je toto udalost, ktora umoznuje hromadne obratenie zidov doslova za noc?

Takze nemame dost casu. Urcite to kolko mame casu nevyplyva z toho, ze su zatial mnohi zidia neobrateni.
Podla posolstiev to moze nastat uz tento alebo v najblizsich rokoch.

Prave teraz je cas modlit sa aby to Varovanie kazdy prezil a zozal potrebnu Milost pre svoje obratenie.
Hore
 Profil  
 
Poslať 19.01.2012 8:23:29   
 

od 24.01.2010 10:53:43
napísal 886 príspevkov
Bydlisko: Šoporňa
Martin Petrovic píše:

Podla posolstiev to moze nastat uz tento alebo v najblizsich rokoch.


Trochu by som doplnil. Koniec sveta a Druhý príchod môže nastať aj dnes, ale aj o tisíce rokov. Mýlil sa snáď sv. Ján keď napísal toto?:
Citácia:
Prvý Jánov list - kapitola 2
18 Deti moje, je posledná hodina. A ako ste počuli, že príde antikrist, tak teraz vystúpilo mnoho antikristov. Z toho poznávame, že je tu posledná hodina.

Nemýlil. Ježišovým príchodom sa zavŕšili dejiny spásy a od tých čias ľudstvo žije "posledné časy", poslednú hodinu stvorenia.
V tom s Tebou súhlasím, že nemáme dosť času. Lebo koniec sveta môže nastať pre každého z nás hocikedy, keď nás Pán povolá. Niekoho s varovaním v podobe ťažkej choroby, iného bez varovania napr. pri dopravnej nehode. Nevieme, ktorá generácia zažije Druhý príchod. Ani to nie je dôležité. Dôležité je žiť a pracovať na sebe a na spáse sveta tak, ako by sa to malo stať už dnes. Na druhej strane treba pracovať na budovaní nášho sveta tak, akoby tu mal byť večne. Lebo
Citácia:
Evanjelium podľa Matúša - kapitola 24
36 Ale o tom dni a o tej hodine nevie nik, ani nebeskí anjeli, ani Syn, iba sám Otec.

A teda ani žiaden vizionár.
_________________
miluj a rob čo chceš (sv. Augustín) Stále ohlasujte evanjelium. A ak je to nutné, použite aj slová. (sv. František z Assisi)
Hore
 Profil  
 
Poslať 19.01.2012 17:51:10   
 
Obrázok užívateľa

od 07.08.2006 23:41:06
napísal 11034 príspevkov
Martin Petrovic píše:
Pozoruj co sa okolo teba deje.
Je oznameny Bozi skutok - Varovanie, pri ktorom sa Pan sa ukaze naraz vsetkym ludom na Zemi, v jednom okamihu kazdemu zvlast a osobne.
Nie je toto udalost, ktora umoznuje hromadne obratenie zidov doslova za noc?
ktovie čo z toho naozaj bude. no minimálne sa asi zhodneme, že zatiaľ také neprišlo, takže ešte nejaký čas do toho konca sveta je, keďže sa ešte neudialo všetko, čo sa malo.

btw. nehovoril som, že "máme dosť času", ale že "do dokonca sveta ešte asi ostáva dosť času." Totiž že rozdiel medzi nami a svetom rozlišujem a si ho uvedomujem. Na nás to ozaj môže prísť (a pravdepodobne aj príde) oveľa skôr. Ozaj nikto nevie či zrovna už aj dnes alebo zajtra nepríde jeho hodina. . . Takže skôr o tomto by bolo zmysluplnejšie hovoriť, ako tu práve napísal dakl:
dakl píše:
Nevieme, ktorá generácia zažije Druhý príchod. Ani to nie je dôležité. Dôležité je žiť a pracovať na sebe a na spáse sveta tak, ako by sa to malo stať už dnes. Na druhej strane treba pracovať na budovaní nášho sveta tak, akoby tu mal byť večne.
amen!
Hore
 Profil  
 
Poslať 19.01.2012 20:14:42   
 
Obrázok užívateľa

od 15.11.2009 22:29:16
napísal 3907 príspevkov
Ešte sa zabudlo na Modrú knihu a Mariánske kňazské hnutie.
Don Gobbi uvádza, že po červenej šelme nastúpi čierna so všetkou hrôzou, dokonca uvádza aj nejaké tie roky. To čo je v tých Varovaniach je súladené s Modrou knihou, ktorá mimochodom má imprimatur okrem iného aj na Slovensku.
Hore
 Profil  
 
Zobraziť príspevky z predchádzajúceho:  Zoradiť podľa  
 [ Príspevkov: 298 ]  Choď na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 20  Ďalší

Obsah fóra » Viera a život

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť


Nemôžete zakladať nové témy v tomto fóre
Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre
Nemôžete upravovať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete mazať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete zasielať súbory v tomto fóre

Skočiť na:  
cron
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
Slovenský preklad:phpbb.sk.

Zobraziť štatistiku návštevnosti: