Areopág

kresťansko
katolícke
fórum

Všetkým návštevníkom nášho portálu požehnanie a radosť v Duchu Svätom od nášho Pána. Nech On sám je vaším svetlom a Jeho kríž i zmŕtvychvstanie svedectvom Božej moci vo vašich životoch.
Obsah fóra » Náučné témy


 [ Príspevkov: 92 ]  Choď na stránku Predchádzajúci  1, 2, 3, 4, 5 ... 7  Ďalší
Autor Správa
Poslať 17.08.2018 9:08:45   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 

od 16.11.2006 13:42:16
napísal 18239 príspevkov
jochanan píše:
Este ku sposobu argumentacie, na jednej strane sa uvadza konkretna citacia z diela katolickeho autora, profesora cirkevnych dejin na TF KU, papezskeho prelata; na druhej strane formulacie “existuju kvantum inych, aj katolickych autorov, ktori si ovela lepsi a viac tomu rozumeju”. Dakujem Ti za takuto mieru konkretnosti, to sa potom v debate daleko nedostaneme.
Ad hominem ?
Podla mna tomu prd rozumeju vsetci. :)
Pretoze sama Biblia implicitne hovori, ze "Boha nemozno pochopit" ...
_________________
"Pre teba som ateista, pre boha som lojálna opozícia." (Woody Allen)
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 9:52:50   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11874 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
Citácia:
na druhej strane formulacie “existuju kvantum inych, aj katolickych autorov, ktori si ovela lepsi a viac tomu rozumeju”. Dakujem Ti za takuto mieru konkretnosti,
OK
mrkni KKC, alebo encykliku JPII Dies Domini, vysla aj v slovencine a mala by byt aj na nete
Citácia:
tymto autorom: F. X. Krystufek, nie je co riesit, jemu verim, on tomu, co pise, rozumie.
ok pozri si dokumenty prvotnej cirkvi ktore JASNE DOKAZUJU ze uz prvi krestania svatili nedelu a nie sobotu
http://fatym.com/taf/knihy/patrol/p_didach.htm
http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/index.htm
to su HISTORICKE knihy tej doby, preto som napisal ze tomu dotycny nerozumel, dotycny nerobi hlbsiu analyzu
.
Stale si ale nereagoval na moj argument ze v knihe Zjavenia sa spomina NEDELA
Co ty na to ????

mrkni napriklad na tento text z netu
Odpočinok pre svoju dušu má kresťan v Kristovi a nie je to odpočinok jedného dňa v týždni, ale každého dňa. Pánov deň dáva kresťan celý Pánovi a jeho cirkvi. Tam už neplní ľudské prikázania, tradície, ceremónie, ale dáva v Pánov deň podľa Pánových prikázaní to, čo si Pán výsostne vo svoj deň vyhradil pre seba: úctu, chválu, vďaku, učenie sa Božím slovom, prežívaniu spoločenstva s veriacimi. Ak robí iba to čo Pán prikázal, tak toto jarmo je ľahké. ak robí veci navyše – berie si na seba bremená, ktoré nakoniec ani on, ani zbor neunesú.

Deň Pánov.

Zjv 1:10 Bol som v duchu v deň Pánov a počul som za sebou veľký hlas ako hlas trúby,

Deň Pánov je tu v Zjavení pomenovaná dnešná nedeľa, ktorú prvotní kresťania tak nazývali. Deň Pánov je deň Pánovho zmŕtvychvstania a aj Ježiš sa zjavoval učeníkom predovšetkým v prvý deň týždňa a lámal s nimi chlieb. A Nový zákon na tomto jedinom mieste nazýva prvý deň týždňa: deň Pánov.

Niektorí sobotisti popierajú, že nikde nie je v Písme nedeľa ako deň Pánov, že je to výmysel až neskôr Rímskej cirkvi. Že deň Pánov zo Zjavenia je deň Pánovho hnevu – súdny deň.

Alebo, že nedeľu vymyslel na konci druhého storočia nejaký Klement z Alexandrie.

Neviem, aké zdroje majú, ale mýlia sa. Spomeniem preto citácie z niektorých ranných kresťanských spisov do konca 2 storočia pretože sobota je dňom, ktorý odvádza ľudí skôr od poslušnosti Novej zmluvy k poslušnosti starej zmluve. Sobota je kameňom úrazu začiatočníkov, ale aj nevyučených ľudí hlbokým pravdám evanjelia, ktorí sú už roky kresťanmi.

Niektorí sobotisti dokonca začali dodržiavať židovské sviatky, nariadenia…

Citácia:
Barnabáš (okolo roku 70 po Kr.): „A preto dodržujeme ôsmy deň(cize nedelu cize zaciatok noveho stvorenia, preto je 8 a nie 1) s radosťou, deň, v ktorom Ježíš vstal z mŕtvych.“

Ignatius (107 po Kr.): „Nech každý priateľ Kristov dodržuje Pánov deň ako slávnosť, deň vzkriesenia, kráľovnú a hlavný zo všetkých dní.“

Mučeník Justín (okolo 145 po Kr.): „V Pánov deň sa všetci kresťania, či už v mestách alebo na dedinách, zhromažďujú, pretože to je deň Pánovho vzkriesenia.“ …

Ireneus (okolo 177 po Kr.): „Tajomstvo Pánovho vzkriesenia nemožno oslavovať v žiadny iný deň než Pánov deň…“
Áno, deň Pána znamená v celej Biblii deň Božieho hnevu a druhého Kristovho príchodu až na toto jediné miesto v Zjavení. Tu je deň Pána prvý deň v týždni, čiže nedeľa.

Kontext okolo verša a daný výklad dejov v kapitole vôbec nepotvrdzujú, že Ján bol v deň Pánovho hnevu vo vytržení. Pretože nasledujúce zjavenie, nesledujúci verš je určený siedmim cirkvám v tej súčasnosti a nie udalostiam budúcnosti.

Na tomto jedinom mieste Písma aj gréčtina nepoužíva podstatné meno – deň Pánov ako súdny deň, ale prídavné meno.

Takže kontext ani gréčtina nepodporujú výklady sobotistov. Udalosti sa neodohrávajú v jeden deň, v deň Pánovho príchodu, čiže v deň súdu v deň Pánovho hnevu.

Zhrnutie:

Sobota nie je Novozákonnou pečaťou pre Boží ľud, ale Duch Svätý. (Kto to nechce uznať, nech aspoň nestraší hľadajúcich a kresťanov, že sobota je pečaťou Božou pre Novozmluvných ľudí!)

Sobota nie je večným morálnym princípom platný aj pre Novozákonných veriacich, ale rituálnym zákonom spojeným so starou zmluvou.

Spravodlivosť Novej zmluvy ďaleko presahuje spravodlivosť starej zmluvy.

Sinajská zmluva je v Novom zákone nazývaná starou, alebo prvou zmluvou, alebo Mojžišovým zákonom.
a tych historickych dokumentov a citacii z nich je daleko viac
V KKC mas spomenute dalsie a v Dies domini dalsie, takze treba pohladat a nastudovat
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 9:58:14   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11874 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
Tu mas Dies Domini
https://uloz.to/!nkhCJczOgoXY/dies-domini-pdf
a tu mas aj Scota Hahna
https://uloz.to/!xPPuLJbV5/e-knihy-krestanske-scott-hahn-nase-cesta-do-katolicke-cirkve-zip
https://uloz.to/!KcJY5NWEG/hahnscott-nase-cesta-do-katolicke-cirkve-cz-pdf
staci stiahnut a pohladat prislune citaty (vies prehladavat PDF???)

pripadne pozri aj D. Ratzlaff vo svojej knihe Sobota v Kristu vysvetluje naplnenie soboty v Kristu - preto slavime nedelu
Dale Ratzlaff: „Sobota v Kristu“.
Nie je to Biblická štúdia jedného autora, ale viacerých bývalých Adventistov, ktorí sedem mesiacov skúmali iba učenie o sobote. Skúmali to predovšetkým cez modlitbu a Božieho Ducha z Písma a z kníh ktoré pojednávali o sobote a „nie sobote“. Túto knihu odporúčam všetkým prečítať, ktorí si chcú byť istí, či správne veria sobote, či „nie sobote“. Od Genezis po Zjavenie Apoštola Jána je tam každý verš týkajúci sa sporu medzi sobotou a „nie sobotou“ dopodrobna rozobratý.

Takisto je tam vysvetlené, prečo sobota nie je morálny, alebo mravný zákon ale ceremoniálny.

biblickestudie.cz/preklady/t_ratzlaff_sabbath.pdf
----------------------
este k citatu
Citácia:
Nemůžeme říci, že apoštolé neděli za sobotu vyměnili, a co se v sobotu dítí mělo, na neděli přenesli. Nebo o takovém přenesení není nikde ani stopy, a pak neděle má zcela jiný ráz nežli sobota.
svatenie soboty a nedele ma dva aspekty
jeden je nepracovat a odpocinok
druhy je bohosluzba

prvi krestania si castokrat nemohli dovolit nepracovat v nedelu (ako otroci) ale na bohosluzbu chodili s nasadenim vlastneho zivota potajme do katakomb
az po roku 313 Milanskom edikte nariadenim niekedy roku 321 cisar Konstantin dovolil aj druhy aspekt nedele - odpocinok

u zidov je vacsi doraz na odpocinok a rodinu zatialco u krestanov je vacsi doraz na spolocnu bohosluzbu - nedelnu sv omsu
Ano a krestania zo zidovstva napr sekta ebionitov slavila samozrejme aj sobotu aj nedelu a dodrziavala aj obriezku a mnohe dalsie zidovske predpisy, ktore uz sv Pavol odmietol ako nenalezite (predpokladam ze jeho slova poznas dostatocne, takze nemuisim citovat preco krestania odmietli zidovske predpisy)
------
co takto nastudovat si celu temu ???
viewtopic.php?f=6&t=4828&hilit=placht*&start=225
------
Zdravím všechny přítomné,
Jsem autorem studie "Sobota nebo neděle", na kterou byl uveřejněn odkaz v citovaném příspěvku.

Dovoluji si malé upřesnění:
NEJSEM již dlouho členem Církve adventistů s. d. (i když jsem na semináři této církve studoval a byl jejím členem). Žádný adentistický teolog by podobnou studii veřejně nepublikoval :-) Závaznost soboty pro křesťanskou církev jsem po důkladném studiu shledal jako mylné a nebiblické učení.

Své studie na toto a další témata mám publikovány na stránkách: http://biblickestudie.cz.

K otázce dikutované v tomto vlákně, zde naleznete:
Stručný článek, kde shrnuji základní argumenty: http://biblickestudie.cz/studie/sobota_strucne.pdf
Detailní studie o sobotě (na níž zde byl již odkaz): http://biblickestudie.cz/studie/sobota_nedele.pdf
Rozbor dalších argumentů: http://biblickestudie.cz/studie/sobota_ford.pdf
V současné době pracuji na překladu knihy Sobota v Kristu od D. Ratzlaffa (včetně studie o Kol 2,16): http://biblickestudie.cz/preklady.php

Výše uvedené studie odrážejí výsledek mého osobního studia tématu soboty. Nikomu svůj názor nevnucuji, ani není mým záměrem na kohokoli "útočit". Odpovím rád na případné slušně míněné připomínky či dotazy.

Váš bratr v Kristu
Pavel Škoda
_________________
Pavel Škoda
http://biblickestudie.cz

---
rozklikni si aj SPOJLERY, je tam skryty text
...
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 11:20:24   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 

od 05.08.2018 11:56:57
napísal 49 príspevkov
Citácia:
misojogi, dakujem za tu knihu. Zial plati, co som povedal. Ak je polozena konkretna otazka, treba na nu konkretne odpovedat. Nie sposobom, ze je to v takej a takej knihe. Ked uz sa clovek odvolava na zdroj, tak by mal uviest bud fragment z neho, alebo stranu, na ktorej sa podporne tvrdenie nachadza. Inac tu budeme dokola preberat dojmologiu.

K samotnej knihe, to je rodinny roman, v ktorom sa formou dialogov rozoberaju argumenty ohladom Sola Sriptura a Verbum Dei, dalej v nom manzelsky par vysvetluje protestantom, preco konvertoval z protestantskej na katolicku vieru. Rodinny roman uvadzat ako zdroj, uz tym je dost povedane. O versoch Pisma, ktore jasne odmietaju Sola Scriptura, podla mna, v knihe ani naznak. Pre ilustraciu uvediem ukazku versov, ktore podla autora odmietaju Sola Scriptura (t.j. “podporuju katolicky princip”), nech si kazdy utvori nazor. Na str. 77 kratka replika spomina napr. taketo verse z Pisma “vylucujuce” Sola Sriptura:

1. list Petrův 1,25: ale Pánovo slovo trvá naveky.
2. ist Petrův 1,20-21: Predovšetkým však vedzte, že nijaké proroctvo v Písme nepripúšťa súkromný výklad. Lebo proroctvo nikdy nevzišlo z ľudskej vôle, ale pod vedením Ducha Svätého prehovorili ľudia poslaní od Boha.
Mt 18,17: Keby ani ich nepočúvol, povedz to cirkvi. A keby ani cirkev nechcel poslúchnuť, nech ti je ako pohan a mýtnik.
_________________
Feras, non culpes, quod mutari non potest. (Publilius Syrus)
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 11:37:58   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 

od 05.08.2018 11:56:57
napísal 49 príspevkov
Citácia:
Podla mna tomu prd rozumeju vsetci.
Legionar, poznas modelovu situaciu, ked pani sedia pri pivku, pozeraju fotbalovy zapas a kibicuju ako sa ma spravne hrat futbal? Treba este dodat, ze nikto z nich nebol, ani nie je fotbalista, ale rozumu o tom “kam mala ist prihravka, kde sa mal hrac postavit, ako mal kopnut penaltu” maju dost… Na druhej strane, je to Ok, ved diskusne fora koniec koncov na to su.

Citácia:
Pretoze sama Biblia implicitne hovori, ze "Boha nemozno pochopit" ...
Napokon, kedze ide o zjavene veci, ktore sa castokrat velmi tazko uchopuju rozumom, nezostane nic ine, ako sa uchylit sa k apofatickej teologii…
_________________
Feras, non culpes, quod mutari non potest. (Publilius Syrus)
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 13:23:36   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 

od 16.11.2006 13:42:16
napísal 18239 príspevkov
jochanan píše:
Citácia:
Podla mna tomu prd rozumeju vsetci.
Legionar, poznas modelovu situaciu, ked pani sedia pri pivku, pozeraju fotbalovy zapas a kibicuju ako sa ma spravne hrat futbal? Treba este dodat, ze nikto z nich nebol, ani nie je fotbalista, ale rozumu o tom “kam mala ist prihravka, kde sa mal hrac postavit, ako mal kopnut penaltu” maju dost… Na druhej strane, je to Ok, ved diskusne fora koniec koncov na to su.
Presne. :)
Upozornujem, ze KOMPLETNE VSETCI LUDIA su presne v pozicii tych kibicov pri pive !
Jedno, ci murar, alebo "profesor teologie".
Na Boha neexistuje ziadna "kvalifikacia" !
_________________
"Pre teba som ateista, pre boha som lojálna opozícia." (Woody Allen)
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 14:51:42   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11874 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
Citácia:
Rodinny roman uvadzat ako zdroj, uz tym je dost povedane.
tie argýmenty tam mas tak nechapem ze o co ti ide. len si knihu treba precitat, prelistovat z rychlika nestaci ....
Zrejme si prehliadol klucove slova ohladom Sola Scriptura v knihe

a si schopny kliknut na tento link, alebo ho chces sem cely skopirovat CTRL CV ?
http://www.distance.cz/rocnik-1999/1-cislo-7/sola-scriptura-navod-k-anarchii

pripadne
Citácia:
Je správna zásada tých kresťanov, ktorí hovoria, že nič iné nepotrebujú, len Písmo?

Takáto zásada je nelogická sama v sebe a tiež odporuje sv. Písmu.
Nikto nepristupuje k Písmu bez akýchkoľvek predchádzajúcich vedomostí. Obvykle takýto veriaci čítajú Sv. Písmo už preložené a každý preklad už je aj výkladom. Taktiež sme ovplyvnení našim jazykom, kultúrou, slovnými zvratmi a bez dlhého štúdia nijako nemôžeme pochopiť vyjadrovanie ľudí v časoch Ježišových. Ďalej tiež je známe, že nemáme originály Sv. Písma len opisy a sú tam rôzne drobné varianty. Sv. Písmo nám "nepadá z neba" do rúk, ale ho prijímame, ako nám ho odovzdáva predchádzajúca generácia.
Pri výklade Písma užívame naše vedomostí, životné skúseností a aj to, čo nám povedali druhí. Aj keď si myslíme, že to na čo sme prišli, je "len Písmo", je tam veľmi veľa toho "nášho". Preto je toľko rôznych výkladov a každý si myslí, že to, čo hovorí je len z Písma.
Objektívne a pravdivo vykladá Písmo len Cirkev, ktorá má od Krista tento dar - charizmu.

V samotnom Písme je napísané, že ho nemožno vykladať svojvoľne:

2 Pt 1,20: "Predovšetkým však vedzte, že nijaké proroctvo v písme nepripúšťa súkromný výklad."

1 Tim 3,15: "...ako si máš počínať v Božom dome, ktorým je Cirkev živého Boha, stíp a opora pravdy." - teda nie Písmo samé je opora pravdy, ale Cirkev! (a určite to nie sú cirkvi, ktoré menia svoju náuku, ako to chcú ľudia tej ktorej doby)

Mt 28,19: "Choďe teda, učte všetky národy a krstite ich v mene Otca i Syna i Ducha Svätého ..."

- Ježiš nehovorí, že majú všetko zapísať, ale že majú učiť.

Evanjeliá neboli napísané hneď po Ježišovom nanebovstúpení.

Najskôr bolo vyučovanie bez Písma( Nového Zákona).

1 Kor 4,6:"niet nad to, čo je napísané"
ale keďže napísané je najviac, musí existovať aj niečo, čo je menej! , teda nemôže byť "sola Scriptura", ale je dobré a platné aj niečo iné aj keď nemá takú váhu ako Písmo.
aj v liste TIM aj v iste Soluncanom je cirkev oznacovana ako STLP a opora pravdy aa nikde nemas v pisme ze pismo je jedinym zdroj pravdy ale naopak vsade mas ze aj slovom odovzdana nauka a hlavne cirkev je oporou pravdy ..... preto je uvedeny princip nebiblicky
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 14:51:51   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11874 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=20143

Petráček Tomáš: Západ a jeho víra

https://books.google.sk/books?id=J6tmDwAAQBAJ&pg=PT106&lpg=PT106&dq=je+spravny+princip+Sola+Scriptura&source=bl&ots=9ZD9jQalso&sig=F3GZmuqylJaOJRMKKdzXfXNpPwQ&hl=sk&sa=X&ved=2ahUKEwiq6L3akPTcAhUmOpoKHVNVAeU4ChDoATACegQICBAB#v=onepage&q=je%20spravny%20princip%20Sola%20Scriptura&f=false
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 14:56:30   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 

od 05.08.2018 11:56:57
napísal 49 príspevkov
Citácia:
Upozornujem, ze KOMPLETNE VSETCI LUDIA su presne v pozicii tych kibicov pri pive !
Jedno, ci murar, alebo "profesor teologie".
Legionar, fakticka poznamka, plati to aj o nas, lebo taktiez prispievame do systemu, takze to bola vlastne sebareflexia... Nuz, ale co by jeden nedal za tu sportovu atmosferu… :-)

Citácia:
Na Boha neexistuje ziadna "kvalifikacia" !
Ano, aj nie. Pozri napr.: Z 139,6

A doplnil by som nasledovny uryvok: „Gregor Palamas hovorí, že dobrý teológ raz vraví tak, inokedy inak, a predsa si neodporuje. Je si vedomý, že všetko, čo sa o Bohu tvrdí, je iba čiastočné vyjadrenie tajomstva. Preto sa jeden výrok opravuje, dáva sa mu správna miera výrokom opačným.
_________________
Feras, non culpes, quod mutari non potest. (Publilius Syrus)
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 16:50:19   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11874 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
ScotHahn uryvok z knihy
Citácia:
Jednou v hodině církevních dějin měl jeden můj student, bývalý katolík,
referát o Tridentském koncilu. V rámci svého referátu položil takovou otázku,
kterou jsem předtím nikdy neslyšel a která mne naprosto odzbrojila:
„Pane profesore," říkal, „ukázal jste nám, že princip sola fide (pouze
víra) není biblický a že bojový pokřik reformace ztrácí jakýkoliv podklad,
jakmile správně interpretujeme Pavla. Jak víte, druhým bojovým pokřikem
protestantské reformace byl princip sola scriptura (pouze Písmo):
podle něj je naší jedinou autoritou samotná Bible, více než papež, koncily
či to, co katolíci označují jako církevní Tradice či posvátné Podání.2
Pane profesore, na kterém místě Bible učí, že princip „pouze Písmo" je
naší jedinou autoritou?"
Podíval jsem se na něj a kapky studeného potu mi začaly stékat po zádech.
S takto položenou otázkou jsem se dosud nesetkal. V semináři jsem
měl tak trochu pověst „sokratovského šťourala", který si vymýšlel nejtěžší
otázky, ale tahle mě nikdy nenapadla.
Odpověděl jsem tedy tak, jak by odpověděl každý profesor, zaskočený
otázkou, na kterou nemá odpověď: „To je ale hloupá otázka!" Jakmile
vyšla tato slova z mých úst, zatrnulo mi, protože jsem si vzpomněl na své
rozhodnutí, že jako učitel takových slov nebudu nikdy používat.
Ale studenta to nijak neodradilo - věděl totiž, že to vůbec není hloupá
otázka. Podíval se mi zpříma do očí a řekl: „Tak mi dejte alespoň hloupou
odpověď."
Já jsem řekl: „Nejprve bychom se museli podívat na Matouše 5, 17
a potom na Druhý list apoštola Pavla Timoteovi 3, 15-17:
'Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení,
a to vírou v Krista Ježíše. Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré
k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží
člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.'
A také bychom se měli podívat na to, co říká Ježíš o tradici v patnácté
kapitole Matoušova evangelia," pokračoval jsem.
Student mi však odpověděl velmi bystře: „Ale pane profesore, v patnácté
kapitole Matoušova evangelia Ježíš neodsuzuje tradici jako takovou,
ale odsuzuje tradici zdeformovanou a zfalšovanou.
A když se v třetí kapitole
Druhého listu Timoteovi, ve verši 16 mluví o 'veškerém Písmu', neznamená
to přece, že jenom a pouze Písmo je prospěšné. Modlitba, evangelizace
a mnoho dalších věcí je také podstatných. A co říkáte na pasáž
z Druhého listu Soluňanům, druhá kapitola, verš 15?"
„Ano," tiše jsem odpověděl. „A co se tam konkrétně říká?"
„Pavel píše Soluňanům:
'Nuže tedy, bratří, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám
odevzdali, ať už slovem nebo dopisem.'

Z tohoto, ale i z dalších míst Nového zákona jasně plyne, že ne všechno
bylo apoštoly řečeno v listech písemně jako Písmo svaté, ale mnoho
i ústně jako ústní posvátné Podání neboli Tradice, a že obojí má mít podle
apoštola pro křesťany stejnou platnost." 3
„Víš co, Johne," opáčil jsem. „Nechme toho. Uhýbáme od tématu.
Pokračujme teď dál, příští týden se na to podíváme a řekneme si k tomu
víc."
To studenta neuspokojilo. Ani já jsem nebyl spokojený. Když jsem jel
večer po dálnici domů, zíral jsem na hvězdnatou oblohu a bědoval: „Bože,
co se to děje? Na kterém místě v Bibli je potvzen princip sola scriptura -
pouze Písmo?"
Protestante vystavěli svou revoltu proti Římu na dvou pilířích: první
se už zhroutil a druhý se otřásal. Nahánělo mi to strach.
Celý týden jsem strávil studiem tohoto problému. Nikam jsem se nedostal.
Zavolal jsem několika přátelům. Ani to nepomohlo. Nakonec jsem
zatelefonoval dvěma teologům, kteří patřili k těm nejlepším v Americe
a ještě některým svým bývalým profesorům.
Ti, se kterými jsem tento problém konzultoval, byli šokováni tím, že
jsem takovou otázku vůbec položil. A byli ještě více ohromeni tím, že
jsem nebyl spokojen s jejich odpověďmi.
Jednomu z nich jsem řekl: „Možná trpím ztrátou paměti, ale nějak
jsem zapomněl základní důvody, proč věříme, že Bible je naší jedinou autoritou."
„Scotte, taková hloupá otázka!" zněla reakce.
„Tak mi dej aspoň hloupou odpověď."
„Scotte, skutečně není možné prokázat princip sola scriptura z Písma
samotného. Bible záměrně nikde neprohlašuje, že je pro křesťana jedinou
autoritou. Jinými slovy, Scotte: princip sola scriptura je svou podstatou
historickým vyznáním protestantských reformátorů, namířeným proti katolickému
nároku, tvrdícímu, že křesťan je vázán autoritou Písma včetně
autority Církve a církevní Tradice. Pro nás je sola scriptura spíše teologický
předpoklad, ze kterého vycházíme, než že by to byl dokázaný úsudek."
Pak uvedl tytéž pasáže z Písma, které jsem zmiňoval i já svému studentovi.
Já jsem zase použil tvrzení svého studenta.
„Jaké jsou další argumenty v neprospěch katolické církevní Tradice?"
chtěl jsem vědět.
„No Scotte, vždyť se podívej, co ta katolická Církev učí! Samozřejmě
je katolická Tradice nesprávná."
„Jistě, je nesprávná," souhlasil jsem. „Ale konkrétně kde, na základě
jakého místa v Písmu je základní myšlenka této Tradice zavrženíhodná
nebo odmítnutelná? Dále: co měl Pavel na mysli, když požadoval po
Soluňanech, aby stáli pevně a drželi se toho 'učení odevzdaného ať už slovem
nebo dopisem'?'
Pokračoval jsem v argumentaci: „Není to směšné? Trváme na tom, že
křesťané mohou věřit jen tomu, co učí Bible. Ale Bible nás neučí, že ona
sama je jedinou autoritou!"
Zeptal jsem dalšího teologa: „Co je pro tebe sloupem a oporou pravdy?"
„Samozřejmě Bible," odpověděl.
„Tak proč Bible říká v Prvním listu Timoteovi, kapitola třetí, verš 15,
že sloupem a oporou pravdy je Církev!
„Dostals mě, Scotte!" odpověděl.
„Ale já mám pocit, že někdo 'dostal' mě," řekl jsem.
„No jo, Scotte," pokračoval, „ale která církevl"
„Kolik kandidátů na tuto funkci tu je? Myslím tím, kolik církví si dělá
výlučný nárok na to, že je sloupem a oporou pravdy?"
„Znamená to, že se staneš katolíkem, Scotte?"
„Doufám, že ne."
Cítil jsem, jak se mi chvěje půda pod nohama, jako kdyby mi někdo
podtrhával koberec, na kterém stojím. Tato otázka byla závažnější než
všechny ostatní a nikdo ji nedokázal zodpovědět.

tradice
Slovem tradice v nejširším slova smyslu se obvykle označuje souhrn společenských,
kulturních aj. zvyklostí, přenášených z generace na generaci ve formě kulturního
národního dědictví. Neslouží pouze k uchování minulého, ale v kritickém
recepčním procesu umožňuje její další uskutečňování jak v přítomnosti, tak budoucnosti.
V židovsko-křestanském kontextu je tradice chápána úžeji- rozumí se jí především
ústní i písemné přejímání a předávání závazného náboženského obsahu.
Katolická Církev rozumí Tradicí či Posvátným podáním celistvé a neporušené
předávání Božího zjevení:
Co se týká Posvátné tradice, ta 'předává Boží slovo, které svěřil Kristus Pán
a Duch svatý apoštolům, bez porušení jejích nástupcům, aby je osvěcováni
Duchem pravdy ve svém hlásání věrně uchovávali, vykládali a šířili'."
(Katechismus katolické Církve, či. 81)
„A to je důvod, proč Církev nečerpá svou jistotu o všem, co bylo zjeveno, pouze
z Písma svatého. Proto se má obojí přijímat a ctít se stejnou láskou a vážností."
(Tamtéž, čl. 82)
„Tradice, o níž mluvíme, pochází od apoštolů a předává všechno to, co přijali
z Ježíšova učení a příkladu a čemu se naučili od Ducha svatého. Vždyť první křesťanská
generace ještě neměla psaný Nový zákon a sám Nový zákon dosvědčuje,
jak se rozvíjela živá tradice.
Od ní se liší 'tradice' teologické, disciplinární, liturgické či devocionální (tradice
různých pobožností), které se během doby zrodily v místních církvích. Tyto tradice
představují^zvláštní formy, v nichž velká tradice nabývá výrazů přizpůsobených
různým místům a různým dobám. Ve světle velké apoštolské tradice mohou
být tyto pozdější tradice uchovány, upraveny nebo také pod vedením
učitelského úřadu Církve zrušeny." (Tamtéž, čl. 83)
-----------------
3 O vztahu Písma svatého a Posvátného podání říká Druhý vatikánský koncil ve věroučné
konstituci Dei Verbum (O Božím zjevení): „Posvátné podání a Písmo
svaté jsou tedy těsně spolu spjaty a úzce navzájem souvisejí. Neboť obojí vyvěrá
z téhož božského zdroje a splývají jaksi v jedno a směřují k témuž cíli. Vždyť
Písmo svaté je Boží řeč, pokud je písemně zaznamenána pod vnuknutím Ducha
svatého. Posvátné podání pak předává Boží slovo, od Krista Pána a Ducha svatého
svěřené apoštolům, neporušené jejich nástupcům, aby ho, osvíceni
Duchem pravdy, ve svém kázání věrně uchovávali, vykládali a rozšiřovali. Z toho
vyplývá, že Církev nečerpá jistotu o všem tom, co bylo zjeveno, jen ze samého
Písma svatého. Proto je třeba obojí přijímat a uctívat se stejnou zbožnou láskou
a úctou." (Dei Verbum, II 0 předávání Božího zjevení, 61. 9)
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 16:58:55   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11874 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
Citácia:
Cestou domů jsem hovořil s Dr. Gerstnerem ještě více. Ptal jsem se
ho, na kterém místě učí Bible principu sola scriptura. Žádnou novou
argumentaci jsem však od něj neslyšel. Místo toho se zeptal on mě:
„Scotte, jestliže souhlasíš, že máme inspirované a neomylné Slovo
Boží v Písmu svatém, co více ještě potřebujeme?"
Na to jsem mu odpověděl: „Ale pane doktore, já si nemyslím, že základní
sporný bod se týká toho co potřebujeme či nepotřebujeme - když
už jste ale položil otázku takto, pokusím se vám říci svůj názor. Od doby
reformace až do současnosti vzniklo více než dvacet pět tisíc různých
protestantských denominací a odborníci říkají, že každý týden
vzniká dalších pět nových. Každá z těchto pětadvaceti tisíc si dělá nárok
na to, že následuje Ducha svatého a autenticky rozumí Písmu svatému.
Bůh sám ví, že za takového stavu věcí musíme potřebovat ještě
něco víc.
Když zakladatelé našeho národa vytvořili ústavu, nezůstalo jen u toho.
Dovedete si představit, co bychom dnes měli, kdyby nám tehdy pře-
nechali ten stejný a dobrý dokument, co máme dnes, společně s příkazem
typu „kéž Washingtonův duch vede každého jednotlivého občana"?
Měli bychom anarchii - což je vpodstatě to, co my protestante máme,
co se týče církevní jednoty. Místo toho nám zakladatelé našeho
státu zanechali ještě něco kromě ústavy - dali nám vládu, složenou
z prezidenta, Kongresu a nejvyššího soudu. Všechny tyto složky jsou
potřebné k tomu, aby se ústava interpretovala a naplňovala. A jestliže
právě tohle stačí k tomu, aby bylo možné vládnout zemi jako je naše,
co by pak bylo potřeba ke správě celosvětové Církve zde na Zemi?
Proto si osobně začínám myslet, pane doktore, že nás Kristus nenechal
jen s Knihou a svým Duchem. Ve skutečnosti se nikdy v žádném
evangeliu nezmiňuje apoštolům ani slovem o nějakém psaní. Kromě toho
- těch, kteří napsali knihy, jež se staly součástí Nového zákona, nebyla
ani polovina. Ale co Kristus skutečně udělal - řekl Petrovi:'..a na
té skále zbuduji svou Církev a brány pekel ji nepřemohou.' Takže se mi
zdá logičtější, že Ježíš nám zanechal svou Církev, vedenou papežem,
biskupy a církevními sněmy, což vše je potřeba k tomu, aby se správně
interpretovalo a zachovávalo Písmo."
Dr. Gerstner se na chvíli zamyslel a pak řekl: „To všechno je velice
zajímavé, Scotte. Ale říkal jsi, že si nemyslíš, že v tomhle by byl ten základní
sporný bod. V čem je tedy podle tebe je?"
„Myslím si, pane doktore, že ten základní sporný bod spočívá
v tom, co Písmo učí o Slově Božím, neboť nikde v Písmu není Slovo
Boží redukováno na samotné Písmo. Místo toho nám Bible na mnoha
, místech říká, že autoritativní Boží Slovo se nachází v Církvi: jde o posvátné
Podání a církevní Tradici (2. list Tesalonickým 2,15 a 3,6 ) zrovna
tak jako o to, co Církev učí a hlásá (1. list Petrův 1,25, 2.1ist Petrův
1,20-21 a Mt 18,17). Proto si také myslím, že Bible podporuje více katolický
princip, nazývaný sola verbum Dei, samotné slovo Bozi, než
protestantskou zásadu sola scriptura, samotné Písmo."
Dr. Gerstner na to neustále reagoval tvrzením, že katolická církevní
Tradice, posvátné Podání, papežové a ekumenické církevní sněmy učily
v rozporu s Písmem.
„Ale v rozporu s čí interpretací Písma?" zeptal jsem se. „Kromě toho,
všichni církevní historikové se shodnou na tom, že jsme kanonizo-;
vanou formu Nového zákona, tak jak ji všichni křesťané znají dnes, dostali
právě díky církevním sněmům v Hippo (r. 393) a Kartágu (r. 397).
Oba dva sněmy poslaly svá hodnocení do Říma k papežskému schválení.
Od roku 30 do roku 393 byli tedy křesťané bez kanonizované verze
Nového zákona - a to je dost dlouhá doba, že? Kromě jednotlivých
evangelií existovaly ještě další knihy, o kterých si tehdy lidé mysleli, že
by mohly být inspirovány Duchem svatým, jako např. List Barnabášův,
Hermův pastýř a Skutky sv. apoštola Pavla. A naopak, o některých knihách
Nového zákona, jako např. o Druhém listu Petrově, o Listu Judově
a o Zjevení sv. Jana se někteří domnívali, že by do kánonu zařazeny být
neměly. Takže čí rozhodnutí pak bylo spolehlivé a konečné, jestliže
Církev neučí s neomylnou autoritou?"
Dr. Gerstner klidně odpověděl: „Papežové, biskupové a církevní
sněmy mohou být a také jsou omylní. Scotte, jak si jen můžeš myslet,
že Bůh vybavil Petra neomylností?"
Na chvíli jsem se odmlčel a pak pokračoval: „Protestante i katolíci
se shodnou na tom, že Bůh vybavil Petra neomylností přinejmenším
dvakrát, a to když psal (nebo diktoval) svůj První a Druhý list, například.
Jestliže ho tedy Bůh vybavil neomylností, když učil autoritativně
prostřednictvím dopisů, proč by ho nemohl ochránit před omyly, když
vystupoval jako autorita Církve osobně a ústně! A podobně, když toto
mohl Bůh učinit s Petrem - a s ostatními apoštoly, kteří sepisovali
Písmo - proč by to nemohl udělat také s jejich pokračovateli, zvláště
když mohl předvídat anarchii, která by vznikla, kdyby tak neučinil.
A navíc, jak bychom si mohli být jisti tím, že samotných dvacet sedm
kanonizovaných knih Nového zákona je neomylným Slovem Božím,
když by to byli právě omylní papežové a omylné církevní sněmy, kteří
vytvořili neomylný kánon?"
Nikdy nezapomenu, jak Dr. Gerstner odpověděl na tuto otázku:
„Scotte, to prostě znamená, že jediné, co máme, je omylná sbírka neomylných
dokumentů!"
„A to je opravdu ta nejlepší odpověď, kterou může historické protestantské
křesťanství dát?" zeptal jsem se.
„Ano, Scotte. Jediné, co můžeme dělat, je vytvořit si pravděpodobné
úsudky na základě historických důkazů. Kromě Písma nemáme žádnou
neomylnou autoritu."
„Ale pane doktore, jak si mohu být vůbec jist, že když např. otevřu
Matouše, List Římanům nebo Galaťanům, že to, co čtu, je skutečně neomylné
Slovo Boží?"
„Jak už jsem říkal, Scotte. Jediné, co máme, je omylná sbírka neomylných
dokumentů."
Opět jsem cítil, jak jsou pro mne tyto odpovědi neuspokojující, i když
jsem věděl, že Dr. Gerstner věrně a čestně hájí protestantské pozice. Seděl
jsem a rozvažoval nad tím, co všechno říkal o základním problému autority
- vyvěrala z toho jednoznačná logická rozporuplnost protestantského
pohledu.
Jediné, co jsem mu na to řekl, bylo: „Pak se mi ale zdá, že když se jde
přímo k jádru věci, plyne z toho, že základní autoritou je pro křesťana jak
Bible, tak zároveň i Církev - buď obojí, anebo nic!"
Brzo ráno následujícího dne jsem dorazil domů. Když

nech sa paci konkretne citacie
Citácia:
neboť nikde v Písmu není Slovo
Boží redukováno na samotné Písmo. Místo toho nám Bible na mnoha
, místech říká, že autoritativní Boží Slovo se nachází v Církvi: jde o posvátné
Podání a církevní Tradici
(2. list Tesalonickým 2,15 a 3,6 ) zrovna
tak jako o to, co Církev učí a hlásá (1. list Petrův 1,25, 2.1ist Petrův
1,20-21 a Mt 18,17). Proto si také myslím, že Bible podporuje více katolický
princip, nazývaný sola verbum Dei, samotné slovo Bozi, než
protestantskou zásadu sola scriptura, samotné Písmo."

aj samotna Biblia je vlastne Tradicia
-
zaujimavy postreh
Citácia:
Co se však v protestanstkých církvích stalo - hrozná chyba. V rámci Sola scriptury se totiž začalo zaměňovat to, co říká Bible, s tím, co si my myslíme, že říká Bible. Všimněme si, kolikrát protestant řekne: Bible říká to a to, to a to je biblické a to a to je nebiblické a kolikrát při tom považuje svůj výklad Písma Svatého za samotné Písmo Svaté! Římsko-katolická církev má papeže jedinného, protestanté jich mají statisíce a možná i milióny. Sice žádný o sobě přímo neřekne, že je neomylný, ale jedná tak, jako by neomylný byl. Má přece - Ducha Svatého.
Toto si troufám napsat, protože totéž se stává i mně osobně.
Protože - i můj výklad Bible je tradice - má osobní tradice. A jestliže povyšuji svůj výklad biblického textu na úroveň samotného textu, jestliže dokonce ztotožňuji to, co já si myslím, že říká bible, s tím, co říká Bible samotná, jaký je můj postoj jiný od postoje bratrů z římsko - katolické církve? Vůbec žádný, snad jen v tom, že v mém případě si svou tradici vytvářím sám a v říimskokatolickém prostředí se tradice přijímá od papežů a koncilů. Sola scriptura se tedy vyprázdnila a znásilnila, stal se z ní klacek, kterým bijeme naše katlické bratry po hlavě, nevěda, že sám činím totéž.
Jestliže tedy říkám, že tradice není autoritativní, že se může mýlit, že může přinést falešné evangelium, pak musím říkat i to, že se i já sám můžu mýlit, že i já sám mohu přinést falešné evangelium.
Toto uvědomnění si je velká výzva pro duchovní boj, pro modlitební zápas, pro neustále studium Písma a kritického hodnocení svých vlastních názorů a postojů. Otázka je - mohu se tedy dopátrat pravdy?
Jestliže si uvědomuji, že se mohu mýlit, pak mne toto uvědomnění se musí vést k pokání. K uvědomnění si vlastní nedostatečnosti, slabosti, hříšnosti, nedokonalosti. Pak musíme velice citlivě od sebe dělit to, co říká Biblický text, od toho, co si já osobně myslím, že Biblický text říká. Na to, co biblický text říká, na tom můžeme stát, na tom, co si o biblickém textu myslíme, na tom stát nemůžeme.
A tento postoj je velice osvobozující. Když totiž vyznávám Bohu upřímně, že se mohu mýlit a snažím se s citlivostí od sebe oddělovat, co říká Písmo, od toho, co říkám o Písmě já, dává mi to naopak velkou smělost ve zvěstování Božího slova. Protože když zdůrazním, že to či ono si pouze myslím, pak tím vyzívám svého čtenáře, posluchače, aby sám kriticky hodnotil, jestli to, co mu předávám, je z Ducha Svatého, nebo není.
Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/1031-co-to-vlastne-je-ta-sola-scriptura-.html
a pozri aj https://romans.signaly.cz/1304/jak-se-to-ma-se


alebo pozri Tradiciu v SZ, ze NZ uznava SZ tradiciu cize ustne podanie SZ ludu ako zavazne - a NZ to uznava ako spravne
Citácia:
„SOLA SCRIPTURA“ – BIBLE STAČÍ?
Princip sola scriptura – pouze Písmo – patří mezi základní postuláty protestantské reformace. Reformátoři reagovali ve své době pomocí tohoto pravidla na leckteré zlořády v církevní praxi, a pomocí tohoto pravidla nadřadili církevním zvyklostem Písmo svaté. Proti těm tradicím, které měly zachovávat pořádek mezi věřícími, se nestavěli, pokud tyto zvyklosti nebyly proti Písmu, avšak stavěli se proti těm tradicím, kterými by se měli, jak se říká v 15. artikulu Augsburgského vyznání, křesťané zalíbit Bohu. Lutheránská tradice pak církevní zvyklosti – tradice – nezavrhuje, avšak podřizuje je Písmu. Další směry vzešlé z reformace však často dospěly k názoru, že bible je jediným měřítkem víry, což znamená, že obsahuje všechen potřebný „materiál“ pro teologii, a že tento text je dostatečně jasný, než aby bylo potřeba nějaké apoštolské tradice nebo učitelského úřadu církve či nějaké církevní autority, která by mu v tom pomáhala. Podle protestantského hlediska můžeme celek pravdy o Kristu nalézt na stránkách bible. Vše ostatní nemá žádnou autoritu, a proto není zapotřebí nebo je chybné – a tudíž by mohlo člověku zamezit v tom, aby přišel k Bohu. Katolíci naopak tvrdí, že v bibli nemůžeme najít celé křesťanské učení a dokonce, že samo Písmo tento názor popírá. Měřítkem víry je tedy bible a apoštolská tradice, tak jak ji představuje živá učitelská autorita v církvi. Konstituce 2. vatikánského koncilu o Božím zjevení Dei verbum vysvětluje vztah tradice a bible následovně:
Posvátná tradice a Písmo svaté jsou tedy ve vzájemném těsném spojení a sdílení. Obojí vyvěrá z téhož božského pramene, splývá jaksi vjedno a směřuje k témuž cíli. Písmo svaté je totiž Boží řeč, písemně zaznamenaná z vnuknutí Ducha svatého; posvátná tradice pak předává Boží slovo, které svěřil Kristus Pán a Duch svatý apoštolům, bez porušení jejich nástupcům, aby je osvěcováni Duchem pravdy ve svém hlásání věrně uchovávali, vykládali a šířili. A to je důvod, proč církev nečerpá svou jistotu o všem, co bylo zjeveno, pouze z Písma svatého. Proto se má obojí přijímat a ctít se stejnou láskou a vážností. (DV 9)
Apoštolská tradice, Písmo a učitelský úřad církve jsou tedy podle nauky katolické církve spojeny a nemohou existovat jedno bez druhého, ale pod vlivem jediného Ducha svatého spolu přispívají ke spáse člověka (srov. DV 10).
Jak jsme viděli, v současném západním křesťanstvu existují v zásadě tři pohledy: pohled katolický, který jsem právě stručně popsal, pohled lutherský (Písmo je nadřazeno tradici) a pohled evangelikální či fundamentalistický (nic jiného než Písmo nemá v křesťanské nauce místo, tradice jsou odsuzovány jako čistě lidské nálezky). V následujícím textu bych pouze rád popsal, jaký má katolická církev důvod k tomu respektovat i leccos z toho, co se nezachovalo přímo v Písmu, a proč se lze domnívat, že především třetí zmiňovaný postoj je již z biblického hlediska neobhajitelný.

Co učí bible o bibli?

Evangelikální protestanté citují na podporu teorie o „sola scriptura“, tedy „samotném Písmu“, několik biblických veršů. Jsou to například tyto:
Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. (Jan 20,31) Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. (2 Tim 3,16-17)
Tyto verše tedy mají ukazovat, že sola scriptura je teorií s opravdu reálným základem. Katolíci nesouhlasí. První úryvek se zjevně (srov. předcházející verš) váže pouze k Janovu evangeliu. Podle této logiky by byla závazná pouze tato kniha Nového zákona! Také tento úryvek ukazuje, že nám byla bible dána jako pomoc k víře ve spásu Ježíše Krista. Verš však neříká, že bible je vše, co je ke spáse potřeba, tento verš dokonce ani neříká, že bible je vůbec ke spáse potřeba. Vždyť ani první křesťané neměli Nový zákon, k němuž by se mohli utíkat. Až do nedávných dob nebyla bible mnoha lidem k dispozici prostě kvůli tomu, že byla drahá anebo že neuměli číst. Co o víře věděli, znali z ústního podání těch, kdo žili v církvi a kdo je vyučili. Tvrdit, že člověk potřebuje bibli ke spáse, znamená upírat spásu většině generací křesťanů, kteří žili svůj život ve víře v Božího Syna. O druhém úryvku z 2. listu Timoteovi můžeme říci asi tolik. Říká nám, že Písmo „je dobré“ – a nikoli, že je nutné jej následovat. Musíme si také uvědomit, že zde má Pavel má na mysli Písma, jimž byl Timotej vyučen v dětství – tedy nejspíše soubor spisů, které známe jako starozákonní, protože Nový zákon v Timoteově dětství ještě nebyl sepsán. Verš v takové protestantské interpretaci by pak mohl znamenat pouze tolik, že Nový zákon není potřeba jako měřítko víry. Je také potřeba tento verš číst v kontextu a nevytrhovat jej z něho. Předešlé dva verše zní:
Ty však setrvávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Víš, od koho ses tomu naučil. Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše (2 Tim 3,14-15).
V tomto úryvku se mluví o „naučení“ – zde se odkazuje na tradici, kterou Timotej přijal. Ve v. 15 se mluví o Timoteově znalosti Písma (ve výše popsaném smyslu). Vidíme tedy, že uvedené dva verše nelze brát jako základ učení sola scriptura. První křesťané přijali ústně předávané evangelium stejně jako později přijali knihy evangelia. Ježíš řekl učedníkům:
Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mě poslal (Lk 10,16).
Apoštolům, tedy církvi, byla předána moc učit Kristem. Církev se tak stala Ježíšovým představitelem, reprezentantem či vyslancem. On poslal učedníky do světa a řekl jim:
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. (Mt 28,19-20)
Jak plnili učedníci tento Ježíšův příkaz? Kázáním, vyučováním. Apoštol Pavel proto napsal v listě Římanům:
Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova. (Řím 10,17)
Zvěstovatelem může být pouze živá církev. Nikde v bibli nemůžeme nalézt podklad pro to, že by Kristovu nauku nebo celé Boží slovo hlásala pouze bible.

Z čeho dokázat princip sola scriptura?

Scott Hahn ve své knize Naše cesta do katolické církve vypráví o jedné příhodě z období, kdy ještě působil jako kazatel jedné z protestantských církví:
Jednomu z [teologů] jsem řekl: „Možná trpím ztrátou paměti, ale nějak jsem zapomněl základní důvody, proč věříme, že Bible je naší jedinou autoritou.“ „Scotte, taková hloupá otázka!“ zněla reakce. „Tak mi dej aspoň hloupou odpověď.“ „Scotte, skutečně není možné prokázat princip sola scriptura z Písma samotného. Bible záměrně nikde neprohlašuje, že je pro křesťana jedinou autoritou. Jinými slovy, Scotte: princip sola scriptura je svou podstatou historickým vyznáním protestantských reformátorů, namířeným proti katolickému nároku, tvrdícímu, že křesťan je vázán autoritou Písma včetně autority Církve a církevní Tradice. Pro nás je sola scriptura spíše teologický předpoklad, ze kterého vycházíme, než že by to byl dokázaný úsudek.“ (HAHN, S. a K. Naše cesta do katolické církve. Brno; Ronov: Miles Jesu; Triality, 2000, str. 59-60)
O podobném rozhovoru se zmiňuje i David Palm [*]. Jeden z profesorů biblistiky, jichž se na problém sola scriptura ptal, mu odpověděl otázkou: „Cituje některý z novozákonních autorů ústní tradici jako autoritativní argument pro nauku?“ Pokud by odpověď na tuto otázku byla kladná, a autoři novozákonních spisů by opravdu takto zacházeli s předchozí ústní tradicí, pak by to bezpochyby vytvářelo precedens pro pozdější křesťany, aby podobně zacházeli s novozákonními texty. Otázka je položená dobře, ale limituje celou diskusi na boží zjevení písemně zaznamenané. Jenže pro to, abychom tvrdili, že celé boží zjevení je zachyceno v písemné podobě, potřebujeme nějaký důkaz, nemůžeme to pouze předpokládat nebo mít za jisté. Otázka se tedy vrací zpět: Kde Písmo učí, že pouze Písmo je jedinou naší autoritou ve věcech víry a mravů? Určitý problém můžeme mít i s tím, že nauka apoštolů odráží ústní podání Ježíšovy nauky. Ježíš nikdy nic nenapsal, a to, co víme, že řekl a udělal, se zakládá na písemně zaznamenané ústní tradici jeho učedníků. Avšak vraťme se ke způsobu, jakým novozákonní autoři nakládají se starozákonními spisy. Novozákonní autoři bezpochyby čerpají i z ústních starozákonních tradic, a v několika případech citují apoštolské učení či apoštolskou tradici jako boží slovo, případně jako Písmo (1Kor 11, 1; 1Sol 2, 13; 2Sol 2, 15; 2Tim 2, 2). Ta část božího zjevení, která byla předávána ústně, není o nic horší, než ta zaznamenaná písemně. Toto ústní podání, tradici, je pak zapotřebí odlišovat od lidských podání, které jsou kritizovány v Mt 15, 6 a Kol 2, 8. Protože existuje opravdu tradice, která je božím slovem, stejně jako Písmo:
Nuže tedy, bratří, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali, ať už slovem, nebo dopisem (2Sol 2, 15).
Ukážeme si tedy, v jakých novozákonních spisech jejich autoři citují na podporu nauky ústní tradici: Matoušovo evangelium popisuje, že se Josef s Marií vrátili z Egypta do Nazareta,
aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský (Mt 2, 23).
Všichni komentátoři se však shodují na tom, že tento výrok se nikde v Písmu nevyskytuje. A přesto podle Matouše Josef s Marií toto proroctví naplnili. Matouš však toto "proroctví" uvádí jinak než všechna ostatní naplnění proroctví: zdá se, že Matouš vědomě čerpá z ústní tradice, která obsahovala proroctví, které on viděl naplněné v návratu Ježíše z Egypta. Než se Ježíš pouští do kritiky zákoníků a farizejů, říká davu:
Na stolici Mojžíšově zasedli zákoíci a farizejové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte, neboť oni mluví, a nečiní (Mt 23, 2-3).
Ačkoli je Ježíš kritizuje kvůli pokrytectví, zároveň ale uznává, že mají určitou autoritu, kterou charakterizuje "Mojžíšův stolec". O tom ale ve SZ nikde řeč není. Jak se dá ale porozumět z prvního verše traktátu Abote v Mišně, židé chápali, že boží zjevení, předané Mojžíšovi, bylo dále předáno v nepřerušené posloupnosti Jošueho, starších, proroku a velerady (Sk 15, 21). Podobně ukazuje i Pavel v 1. listu Korinťanům, jak mají křest a eucharistie svůj předobraz ve Starém zákoně, totiž v manně a vodě, kterou Bůh poskytoval na poušti Izraeli:
Pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus (1Kor 10, 4).
Ale SZ nic o tom, že by se skála, z níž prýštila voda, hýbala, neříká (Ex 17, 1-7; Nm 20, 2-13). Tento údaj ale pochází z rabínské tradice (Tosefta Sukkah 3, 11n). Pavel nejen ztotožňuje skálu s Moudrostí jako Filón (leg. all. 2, 86), ale přímo s Kristem. Aby představil evangelium, neváhá využít ústní tradice Starého zákona. Podobně je nejspíše ústní židovskou tradicí i spor Michaelův a satana nad tělem Mojžíšovým v listě Judově:
A přece sám archanděl Michael, když se přel s ďáblem o Mojžíšovo tělo, neosmělil se vynést nad ním zatracující soud, ale řekl: Potrestej tě Hospodin (Jd 9).
Stopy této tradice lze nalézt v příbězích o proměnění Páně na hoře Tábor, kde je Mojžíš jmenován spolu s Elijášem – pouze oni dva byli vzati podle SZ s tělem do nebe (srov. Mt 17, 1-13). Toto je pouze několik příkladů, možná by bylo možné najít další. To, že novozákonní autoři znají a používají pro své vyučování starozákonní ústní tradici, a že se v Písmu nikde nevyskytuje ani explicitně, ani implicitně nauka o sola scriptura, svědčí jasně o tom, že tato nauka o jediné normativnosti Písma pro věci víry a mravů není biblická. Povinnost dokázat, že je, leží pak na straně toho, kdo se jí drží a argumentuje jí.
http://apo-logia.blogspot.com/2007/04/sola-scriptura-bible-sta.html

pripadne
https://cirkev.wordpress.com/2013/10/01/apostolska-tradice-5-bludy-tykajici-se-tradice/
---
Jochanan, staci tolkoto?
alebo mam dalej davat?
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 17:41:23   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 

od 05.08.2018 11:56:57
napísal 49 príspevkov
Misojogi, knihu som zbezne pozrel, prehladal, ako som uz uviedol, na str. 77 je pouzita argumentacia v neprospech Sola Scriptura. Zaroven som pridal verse z Biblie, o ktore sa argumenty oprierali. Dakujem, ze si ku tomu dodatocne poslal cut&paste, je to presne ten text zo str. 77, o ktorom som sa zmienil. No obavam sa, ze toto je klasicky konfirmacny bias, prestoze ako suvisi napr. “Mt 18,17: Keby ani ich nepočúvol, povedz to cirkvi. A keby ani cirkev nechcel poslúchnuť, nech ti je ako pohan a mýtnik” so Sola Scriptura? Taketo argumenty smelo pridavaj, presvedcive velmi nie su…

To, co si pridal ohladom vykladu Pisma, je odbocka od temy a pripomina to red herring argumentaciu. Vyklad Pisma je o niecom inom ako Sola Scriptura. Len strucne, tu KC tvrdi, ze tak, ako bol Duch Svaty pritomny pri inspiracii biblickych spisov, tak je potrebne, aby bol pritomny aj pri interpretacii Pisma, preto Pismo moze vykladat iba Cirkev (konkretne Ucitelsky urad Cirkvi). Ale toto nebol predmet sporu.

Kamen urazu predsa bol v tomto Tvojom tvrdeni: “Pismo myslienku sola scriptura odmieta na viacerych miestach”. Tie miesta ma zaujali, spytal som sa na ne, odpoved vieme, aka bola. Citacie z Pisma, ktore boli postupne pridane do komentarov, boli pre Teba jasne a presvedcive, pre mna nie (ako napr. suvisi “chodte a ucte…” so Sola Scriptura, ved to je o niecom inom, o misijnom poslani Cirkvi). Aby sme nemuseli zacat od Adama, lebo vyzera to tak, ze pojem “jedine pismo” nie je uplne zrejmy, skratim to. Pre mna by bolo presvedcive, keby to v Pisme bolo napisane tak lopatisticky ako v dogmatickej konstitucii Druheho vatikanskeho koncilu o Bozom zjaveni, kde je v cl. 9 dane rovna sa medzi Pismo a Tradiciu. Teda keby bolo v Pisme nad slnko jasnejsie napisane, ze o Bozom zjaveni sa dozvedame cez dva rovnocenne kanaly - zapisane slovo a Kristove slova zverene apostolom a odovzdavane ich nastupcom. Samotne Pismo taketo “systematicke” informacie (pochopitelne) neobsahuje, preto mozeme exegeticky balansovat na hrane a dokola sa natahovat o Sola Sriptura...
_________________
Feras, non culpes, quod mutari non potest. (Publilius Syrus)
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 18:27:55   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 
Obrázok užívateľa

od 24.11.2009 0:52:31
napísal 11874 príspevkov
Bydlisko: Bratislava
Citácia:
Teda keby bolo v Pisme nad slnko jasnejsie napisane, ze o Bozom zjaveni sa dozvedame cez dva rovnocenne kanaly - zapisane slovo a Kristove slova zverene apostolom a odovzdavane ich nastupcom.
ale ved to predsa v Pisme mas
Bratia drzte sa toho co sme vam odovzdali ci uz slovom alebo pismom (tusim list soluncanom) cize ustne aj pismom
Citácia:
“Pismo myslienku sola scriptura odmieta na viacerych miestach”.
upresnim
nie je to odmietanie v zmysle odmietame tuto myslienku
ale je to anulacia v tom zmysle, ze Pismo presadzuje myslienku opacnu, cize aj slovo aj Pismo a na roznych miestach Pisma. Na roznych miestach Pisma mas uznanie ustnej tradicie
napriklad anjel, co zapasil o Mojzisovo Telo, alebo Jezisov vyrok v Pavlovych listoch ktory nie je v Evanjeliach a dalsie ktore som uz napisal vyssie ako napriklad "proroctvo ze budu ho volat nazaretsky" (nie je v SZ ale v zidovskej tradicii, cize NZ takto potvrdzuje zidovsku tradiciu) a dalsie a dalsie
Podobne Jezis uznava myslienku ucitelskeho uradu - hovori ze duchovnych ucitelov mame posluchat ale ich skutky nekonat. ale samozrejme toto treba brat prenesene lebo povodne sa to tykalo zidov a Mojzisovej stolice
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 22:27:18   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 

od 28.06.2014 21:30:22
napísal 295 príspevkov
balky22
Citácia:
Co si o tom myslite? Viete mi k tomu nieco povedat?
Ahoj balky22, myslím že tu nie je v nikoho silách písmom popísať katolícke chápanie celej knihy Zjavenia. Ak si katolík ako píšeš a chceš poznať katolícke odpovede aby si nemusel pochybovať či je tvoja viera správna, tak poď diskutovať tak, že si vyberieš jeden verš alebo celok ktorý Ťa zaujal a my Ti pri našom najlepšom vedomí ponúkneme odpovede aby si si mohol porovnať výklady. Ubezpečujem Ťa, že tak ako písal misojogi, tradičná protestantská literatúra alebo exegéza nie je vôbec naklonená takýmto fantastickým výkladom Zjavenia Jána. Narazil si teda pravdepodobne na "moderných" protestantov, teda nejakú z množstva neuveriteľne poblúdených evanjelikálnych denominácií. Vôbec Ťa to nemusí znepokojovať a už vôbec si nemusíš myslieť, že sa katolícka viera odklonila od svojho učenia.
Hore
 Profil  
 
Poslať 17.08.2018 22:51:38   Re: Cirkev odena do purpuru a sarlatu
 

od 28.06.2014 21:30:22
napísal 295 príspevkov
Čo sa týka témy Sola Scriptura, no neviem páni, ale popísali ste tu toho toľko, že až začínam mať pocit, že sa nudíte. Pritom je to úplne irelevantná téma. Azda z takého tradičného pohľadu je Sola Sriptura buď nezmysel, alebo prinajlepšom tautologický argument. Nezmysel je to preto, lebo ak by niekto povedal, že Sola Sriptura, tak by musel ukázať na zdroj, ktorý toto definoval. Ak by takýto zdroj našiel tak by to negovalo samotné Sola Sriptura, lebo by tu bolo ešte niečo iné čo definuje to Sola a Scriptura by to teda nebola. Ak by tým zdrojom bola samotné Písmo, tak by sme museli riešiť tú klasickú tautologickú otázku: Scriptura hovorí, že Sola Scriptura a preto musíme veriť, že Sola Scriptura, lebo to hovorí Scriptura. To hádam stačí, aby sme sa viac k Sola Scriptura nemuseli vracať.
No a čo sa týka soboty alebo nedele, tak k tomu sa tuším už vôbec netreba vracať.
Hore
 Profil  
 
Zobraziť príspevky z predchádzajúceho:  Zoradiť podľa  
 [ Príspevkov: 92 ]  Choď na stránku Predchádzajúci  1, 2, 3, 4, 5 ... 7  Ďalší

Obsah fóra » Náučné témy

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť


Nemôžete zakladať nové témy v tomto fóre
Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre
Nemôžete upravovať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete mazať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete zasielať súbory v tomto fóre

Skočiť na:  
cron
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
Slovenský preklad:phpbb.sk.

Zobraziť štatistiku návštevnosti: